HODEK Břetislav 1924–2007

Z Biografický slovník českých zemí
Břetislav HODEK
Datum narození 24. 5. 1924
Místo narození Praha
Datum úmrtí 18. 3. 2007
Místo úmrtí Praha
Povolání Jazykovědec‎
Překladatel‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 701. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69706

HODEK, Břetislav, * 24. 5. 1924 Praha, † 18. 3. 2007 Praha, anglista, překladatel, prozaik, hudební redaktor

Bratr alergologa MUDr. Bohuslava H. (* 29. 12. 1913 Elberfeld /č. m. Wuppertalu, Německo/, † 13. 11. 1976 Praha). Studoval na reálném gymnáziu a na Prague English Grammar School, po maturitě byl 1943 nasazen do výroby v letňanské Avii. 1945–50 studoval na Filozofické fakultě UK anglistiku u Otakara Vočadla, muzikologii u Josefa Huttera a estetiku u Jana Mukařovského. Doktorát obdržel 1950 na základě disertace The Stage-Directions in the First Folio of Macbeth. 1947–52 přispíval hudebními referáty do deníku Lidová demokracie. Jako katolík se angažoval v Československé straně lidové. 1950–53 byl redaktorem nakladatelství Vyšehrad, kde navázal přátelství s překladatelem Aloysem Skoumalem a jeho manželkou Hanou. 1953–54 byl programovým referentem Hudební a artistické ústředny, od 1954 hudebním redaktorem v nakladatelství Artia. Jako osobní přítel Josefa Bohuslava Foerstra se staral o uplatnění jeho díla v zahraničí. Podnítil a redigoval práce o Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, Leoši Janáčkovi a J. B. Foerstrovi v angličtině. Studii o Foerstrově opeře Jessica nepublikoval, vydal však kritickou edici skladatelovy Suity ze Shakespeara, pro velký orchestr, op. 76 (1959). Roku 1961 se v Artii stal vedoucím redaktorem populárně naučné literatury. 1967 nastoupil jako vědecký pracovník do ČSAV, nejprve byl zaměstnán v tehdejším Ústavu cizích jazyků a literatur, od 1972 v Kabinetu cizích jazyků, od 1983 v Institutu vzdělávání vědeckých kádrů, odkud odešel 1986 do důchodu. Pohřben byl v Praze na Olšanských hřbitovech.

H. byl předním znalcem a překladatelem díla Williama Shakespeara. Věnoval mu prvotinu Na okraj Hamleta (1947) i bilanční esej Smutný monolog o překládání Shakespeara (1993), zabýval se možnostmi jeho herecké interpretace (Laurence Olivier, 1966), edičně připravil a zredigoval The Complete Works of Shakespeare (1959), sestavil sborník Shakespeare a moderní divadlo (1964), byl jedním z redaktorů a spoluautorem třísvazkového souboru Alžbětinské divadlo (1978–85), napsal monografii William Shakespeare. Kronika hereckého života (1971) a beletrizovaný životopis Příběh mladého Shakespeara (1999), jehož druhý svazek zůstal v rukopise. Vynikající soudobou modifikací blankversu přeložil šestnáct Shakespearových dramat, z nichž tři uvedl v češtině poprvé (Hamlet v původní i definitivní verzi; Jindřich V.; Konec vše napraví; Kupec benátský; Macbeth; Mnoho povyku pro nic; Oko za oko; Othello; Perikles; Richard III.; Romeo a Julie; Sen svatojanské noci; Večer tříkrálový; Zimní pohádka; Zkrocení zlé ženy). S menším zdarem tlumočil jeho Sonety (1976). Připravil také podtitulky k shakespearovskému cyklu televize BBC. Z dalších anglosaských autorů soustředil pozornost na překlady próz Arthura Brooka, Grahama Greena, Laurie Leea, Roberta Louise Stevensona, Williama Makepeace Thackeraye aj. Z dramatických textů převedl do češtiny klasická díla Francise Beaumonta, Williama Congrevea, Johna Fletchera, Bena Jonsona, Thomase Kyda aj. i hry novějších autorů George Bernarda Shawa, Christophera Frye, Raye Cooneyho, Petera Ustinova ad. Spolupracoval s režiséry Miroslavem Macháčkem, Jiřím Menzelem, Jaroslavem Dudkem. S kolegou Karlem Haisem vydal po dvacetiletém úsilí třísvazkový Velký anglicko-český slovník (1984–85), vrcholné dílo české anglistické lexikografie.

Poslední okruh H. zájmu tvořila detektivní próza v osobitém tvaru odvozená z anglické detektivní tradice. Tvoří ji triptych Kočka. Případ starších pánů (1982), Kocouři. Případ mladých dívek (1985) a knižně nevydaný Případ slušných lidí (na pokračování, Lidová demokracie 1989). K výročí prusko-rakouské války publikoval historickou detektivku Případ dávno mrtvých kanonýrů (1987). Zbeletrizovaný životopis kanonýra Jabůrka, který ji měl doprovázet a byl již částečně napsán, H. nevydal, protože se nedohodl s přiděleným spoluautorem, vojenským historikem Vladimírem Karlickým. Detektivní próze věnoval esej Vraždy na dobrou noc (1987). Rozhlas vysílal jeho komediální hry Konec milosrdného samaritána (1976), Tvůrce hry (1981) a Němá smrt (1982). H. byl rovněž autorem libreta k opeře Karla Risingera Čertův švagr (1953, podle pohádky Boženy Němcové).


Literatura

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HODEK_Břetislav_1924–2007&oldid=708928“