HOFBAUER Josef 1886–1948

Z Biografický slovník českých zemí
Josef HOFBAUER
Datum narození 20. 1. 1886
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Datum úmrtí 23. 9. 1948
Místo úmrtí Frankfurt nad Mohanem (Německo)
Povolání Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Spisovatel‎
Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 717. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77491

HOFBAUER, Josef, * 20. 1. 1886 Vídeň (Rakousko), † 23. 9. 1948 Frankfurt nad Mohanem (Německo), spisovatel, žurnalista

Syn z rodiny dělníka; vyučil se typografem a od mládí se aktivně zapojil do dělnického hnutí, angažoval se v mládežnických organizacích (Verband jugendlicher Arbeiter Österreichs, později v Sozialistische Arbeiter-Jugend) a začal publikovat. Na popud Josefa Seligera 1910 odešel z Vídně do Teplic jako redaktor listu Freiheit a organizátor sociálnědemokratického hnutí. 1914–18 přerušila jeho kariéru první světová válka, v níž H. bojoval na frontě. Po jejím konci a vzniku ČSR se vrátil do Teplic, přijal československé občanství a od 1919 navázal na přerušenou předválečnou činnost jako šéfredaktor. Od 1921 stál v Teplicích v čele nového periodika Sozialistische Jugend. Zeitschrift für die deutsche Arbeiterjugend in der Tschechoslovakischen Republik. 1924 se odstěhoval do Prahy, pracoval v redakci listu Sozialdemokrat, ústředního orgánu německé sociální demokracie v ČSR. Později redigoval též ženský list Gleichheit a týdeník Frauenwelt. Po mnichovské dohodě H. jako člen předsednictva německé sociální demokracie v ČSR (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik, DSAP) unikl na podzim 1938 před pronásledováním nacisty emigrací do švédského Malmö, kde se uplatnil v sudetoněmeckých exilových organizacích. Po konci druhé světové války a po denacifikaci odešel do SRN, usadil se ve Frankfurtu nad Mohanem a do konce života redigoval teoretický časopis Sozialistische Tribüne.

Kromě politické publicistiky psal sociálně kriticky laděnou lyriku, která většinou zůstala v rukopisu. Vydal dvě biografie, jednu věnovanou významnému představiteli německé sociální demokracie v ČSR Josefu Seligerovi, druhou T. G. Masarykovi. H. nejvýznamnějším dílem je protiválečný román Der Marsch ins Chaos, založený na vlastních deníkových záznamech ze zákopů první světové války na italské frontě. V meziválečném období byl v Rakousku pokládán za paralelu známého Remarquova románu Na západní frontě klid. Po nástupu nacionálního socialismu 1933 se H. v Německu stal zakázaným autorem a jeho díla byla spálena. H. vnuci, kteří žijí ve Švédsku, 2011 dlouhodobě zapůjčili česko-německému sdružení Collegium Bohemicum H. písemnou pozůstalost, jejíž součástí jsou texty H. projevů, politické rukopisy, nevydané básně a válečný deník.

Marie Makariusová

Dílo

výběr: Der Kampf um Deutschböhmen, Leipzig 1919; Was will der Sozialismus? Versuch einer gemeinverständlichen Darstellung, 1925; Im roten Wien. Eine Studienreise der Arbeiter aus der Tschechoslowakei, 1926; Josef Seliger. Ein Lebensbild (s E. Straussem), 1930; Der Marsch ins Chaos, ein österreichisches Kriegsbuch, 1930; Der große alte Mann. Ein Masaryk-buch, Bratislava 1938 (česky Velký starý muž. Kniha o Masarykovi, 2018).

Literatura

Prameny

  • Collegium Bohemicum, Ústí nad Labem, osobní fond.

Reference


[[Kategorie:1948]