HOLÝ Josef 1874–1928
| Josef HOLÝ | |
| Datum narození | 7. 2. 1874 |
|---|---|
| Místo narození | Košík (u Jičína) |
| Datum úmrtí | 6. 2. 1928 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Spisovatel |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 804. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47616 |
HOLÝ, Josef, * 7. 2. 1874 Košík (u Jičína), † 6. 2. 1928 Brno, básník, politik
Pocházel z rolnické rodiny. 1895 maturoval na gymnáziu v Jičíně, poté absolvoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě v Praze. Od 1900 působil jako středoškolský učitel, nejprve na průmyslové škole v Plzni, od 1903 na dívčím lyceu spolku Vesna v Brně. Kvůli eroticky laděným veršům ve sbírce Adamovské lesy s ním bylo vedeno disciplinární řízení a v jeho důsledku byl 1906 přeložen na reálku do Velkého Meziříčí. 1907 se vrátil do Brna, kde učil na průmyslové škole, 1926 vážně onemocněl, v následujícím roce předčasně odešel do důchodu. Byl velmi činný ve veřejném životě, ať už kulturním, nebo politickém. 1912 stál u zrodu spolku Moravské kolo spisovatelů jako autor jeho stanov a první jednatel; 1923–24 mu předsedal. Před první světovou válkou byl členem radikálně pokrokové strany, poté státoprávní pokrokové strany. 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů. 1919 opustil řady národní demokracie a přestoupil do Československé strany socialistické. 1920 byl na kandidátce socialistické strany do senátu a 1923 se stal senátorem, když jako náhradník zaujal místo po zemřelém Aloisi Konečném. Před parlamentními volbami 1925 se se stranou rozešel a vstoupil do Československé strany lidové. V literatuře debutoval na přelomu 19. a 20. století s tzv. generací mladých buřičů, z níž mu byl nejbližší Viktor Dyk. Těžiště H. básnické tvorby spočívá v prvním desetiletí 20. století. Střídá se v ní několik poloh, od programového primitivismu, přirozeného a drsného výrazu přes milostnou poezii až po sociálně kritické básně. Jeho prozaické a dramatické pokusy byly méně významné. Přispíval do řady periodik, mj. Času, Květů, Lumíru, Moderní revue ad.
Milan Řepa
Dílo
Památník a Skokády, 1897 (přepracovaný výbor Skokády, 1908); Padavky, 1897; Vašíček Nejlů 1 a 2, 1899 a 1901 (přepracováno a v jednom svazku 1911); Satyry; Elegie, 1903; Panenčiny knížky; Adamovské lesy, 1905; Svatba v adamovských lesích, 1906; Mračna, 1908; Čarovný sen, 1909; Černé moře, 1912; Skalné pláně, 1919; Souborné vydání 1–3, 1923–1925; Baja milostná, 1928.
Literatura
- OSN 28, s. 588
- OSND 2/2, s. 1186
- ÖBL 2, s. 407
- BL 1, s. 674
- A. Veselý, J. H. – pomlouvání, vysvětlení a rehabilitace člověka, in: Sedmdesát let Umělecké besedy 1863–1933, 1933, s. 209–213
- A. Novák, Přehledné dějiny literatury české, 1936, s. 894–895
- B. Václavek, Literární studie a podobizny, 1962
- Slovník českých spisovatelů, 1964 (R. Havel – J. Opelík, eds.), s. 160–161
- J. M. Weimann, Sté výročí básníka „Adamovských lesů“, in: VVM 26, 1974, č. 2, s. 207–209
- LČL 2/1, s. 247–249 (s bibliografií). P. Čapková, Komentovaný soupis části fondu J. H. z Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně, 2017 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno).
Prameny
- MZM, Brno, Oddělení dějin literatury, fond J. H.
Reference