HOLÝ Kamil 1873–1952

	Kamil HOLÝ
	;
Datum narození	28. 9. 1873
Místo narození	České Budějovice
Datum úmrtí	26. 1. 1952
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Voják nebo partyzán‎; Spisovatel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 804–805. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47617

HOLÝ, Kamil, * 28. 9. 1873 České Budějovice, † 26. 1. 1952 Praha, důstojník, spisovatel, odborný publicista

Křtěn Kamil Václav Otakar. Pocházel z národnostně smíšené rodiny důstojníka české národnosti. 1892 maturoval na německém klasickém gymnáziu ve Štěpánské ulici v Praze a nastoupil ke studiu ženijního oboru na Vojenské technické akademii (Technische Militärakademie) ve Vídni. Po praxi velitele ženijní roty u pražské posádky 1900 absolvoval Válečnou školu. Osm semestrů (1900–04) externě studoval na Filozofické fakultě univerzity ve Vídni. 1905–10 byl ženijním referentem Ministerstva zeměbrany a v hodnosti majora se 1910 stal nejprve členem instrukčního byra generálního štábu armády a od 1913 jako podplukovník šéfem štábu 30. pěší divize. Po vypuknutí první světové války převzal správu operačního oddělení velitelství druhé etapy na balkánské frontě, od prosince 1914 štáb 32. pěší divize v Haliči. 1915–16 vedl v hodnosti plukovníka generálního štábu ženijní oddělení 10. armády v Itálii, 1916–17 zastupoval u téže armády šéfa štábu, 1917–18 byl přednostou odboru zásobování Ministerstva války. Tehdy pronikl mezi perspektivní mladší elitu rakouského důstojnického sboru. V listopadu 1918 se přihlásil do Československé armády a byl zprvu penzionován. Za války s Maďarskem ho v květnu 1919 reaktivovali a ustanovili adjutantem generála Maurice Pellého. V červenci 1919 ho Pellé jmenoval velitelem 17. pěší brigády, v říjnu nastoupil do čela 9. pěší divize. 1920 byl povýšen na brigádního generála a v červnu 1921 vyslán do Polska jako vojenský přidělenec. Po návratu stanul 1926–28 v čele Vojenského archivu a muzea, 1928 byl v hodnosti divizního generála pověřen vysokou funkcí zástupce velitele zemského velitelství v Košicích, kde se brzy dostal do konfliktů s méně kvalifikovanými nadřízenými. Jako velitel 6. divize odešel počátkem 1930 dobrovolně do výslužby. V okruhu Jaroslava Kvapila se věnoval zednářské činnosti.

H. ovládal kromě češtiny, němčiny, latiny a klasické řečtiny také francouzštinu, angličtinu, italštinu, polštinu a ruštinu. Procestoval Evropu, USA, severní Afriku, jihovýchodní Asii, 1909–10 podnikl studijní cestu kolem světa v doprovodu bratra Jaromíra, autora úspěšného cestopisu Rund um die Erde. Weltreise zweier österreichischer Offiziere (Vídeň a Lipsko 1911). H. pod pseudonymem Clarus Hild psal v mladších letech německé básně a divadelní hry, z nichž nejvýznamnější bylo drama Krieg (1913). Byl ovlivněn literární skupinou Mladá Vídeň a zčásti publicistikou Karla Krause. Jeho česky psané divadelní hry z meziválečného období ilustrovaly aktuální tematiku sociálních rozporů, korupce, nebezpečí fašismu. Časový charakter měla první z nich Arcivévoda (1920). Utopické byly hry Kapitál a Potopa (obě 1921). V dramatu SOS (1934) se obrátil proti totalitarizaci společnosti. Poslední hry měly vlastenecké náměty. Filozofující ráz některých dramat se promítl do eseje Bůh v poutech. Lze Boha vědecky dokázat? (1928), ovlivněného zednářskou teozofií. Jako vojenský historik se H. kromě studií ve Zprávách Vojenského archivu a musea RČS, které redigoval, projevil úvahou Žižka stratég (1928) a dodnes cennou monografií Tažení v Haliči a v Polsku roku 1914 (1928).

Martin Kučera

Literatura

Kunc 1, s. 262–263
LČL 2/1, s. 249–250
J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 253
J. Čechurová, Čeští svobodní zednáři ve XX. století, 2002, rejstřík
A. Maskalík, Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992, 2012, s. 230
J. Doležal, Paměti porodníka, 2019, zvl. s. 110–111
https://www.valka.cz (stav k 24. 11. 2021).

Prameny

LA PNP, Praha, osobní fond
Divadelní ústav, Praha, knihovna, tisky her 1920–1932: Arcivévoda, Očista, Boj zásad, Vše pro národ, Proti splavu, Potopa, Kapitál
VHA, Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, kvalifikační listina důstojníka.

Reference