HOLLÄNDER Hans 1899–1986
Hans HOLLÄNDER | |
Narození | 6. 10. 1899 |
---|---|
Místo narození | Břeclav |
Úmrtí | 3. 10. 1986 |
Místo úmrtí | Chagford (Velká Británie) |
Povolání |
Spisovatel Uměnovědec nebo historik umění |
Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 783-784 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77103 |
HOLLÄNDER, Hans (též Hollander), * 6. 10. 1899 Břeclav, † 3. 10. 1986 Chagford (Velká Británie), hudební kritik a spisovatel
Syn obchodníka Morize H. a Herminy, roz. Martiniové. Vyšší reálné gymnázium absolvoval v rodišti. 1917 narukoval do první světové války, 1919 zahájil studium hudební vědy na univerzitě ve Vídni, promoval 1926 u Guida Adlera prací Die Lieder Franz Schuberts in ersten und späteren Vertonungen (Písně Franze Schuberta v raných a pozdějších zhudebněních). 1928–38 vyučoval ve škole Brněnského hudebního spolku (Brünner Musikverein), referoval o hudebním životě (především brněnském) a publikoval hudebně-historické stati. Svůj badatelský zájem věnoval především osobnostem Gustava Mahlera a Leoše Janáčka. Významné bylo jeho působení v německém vysílání rozhlasu. 1929 uvedl v rozhlasu v Brně pořad o Mahlerově mládí. 1931 tam byl ustanoven hudebním referentem. Témata pořadů zahrnovala různé epochy hudebního vývoje, vytvořil řadu historických cyklů (mj. pro mládež). Jeho programy byly často reprízovány a vysílány i jinými stanicemi (Vídeň, Berlín). Věnoval se opeře (Hugo von Hofmannsthal jako operní libretista; Opera od počátků po R. Wagnera), vztahům hudby a výtvarného umění, hudební etnografii, úvodním slovem opatřil vysílání Janáčkova Zápisníku zmizelého aj. Dopisoval do periodik Prager Tagblatt, Der Auftakt, Neues Wiener Journal, Wiener Zeitung, Radio Wien, Anbruch, Neue Zeitschrift für Musik, Vossische Zeitung, Leipziger Neueste Nachrichten, The Musical Quarterly, Music and Letters, The Musical Times, Rivista musicale italiana. Ve vídeňských listech informoval o hudebních událostech v Československu a o brněnských divadelních premiérách (František Langer, Obrácení Ferdyše Pištory a Andělé mezi námi; Jaroslav Křička, Bílý pán; Jaromír Weinberger, Švanda dudák a Lidé z Poker Flatu; Erwin Schulhoff, Plameny; Leoš Janáček, Z mrtvého domu).
Pod hrozbou rasového pronásledování emigroval 1939 do Velké Británie (rodina byla židovského původu, ve vlastnoručně psaném životopise, přiloženém k rigoróznímu protokolu, však H. uvádí římskokatolické vyznání), rodinný majetek byl arizován. Od 1948 přednášel hudební dějiny na University of Exeter. Z Velké Británie zasílal hudebně-historické příspěvky pro novou řadu Neue Zeitschrift für Musik o anglické hudbě (o dílech Henryho Purcella, Edwarda Elgara, Williama Waltona, Ralpha Vaughana Williamse), studie k dílům Beethovena, Schumanna, Chopina, Wagnera, Brahmse a opakovaně se vracel k Mahlerovi a Janáčkovi. Jeho vnukem je anglický herec Tony Hollander (* 1967).
D: výběr: monografie: Leoš Janáček. His Life and Work, New York – London 1963 (německy jako Leoš Janáček. Leben und Werk, Zürich 1964); Die Musik in der Kulturgeschichte des 19. und 20. Jahrhunderts, Köln 1967; Musik und Jugendstil, Zürich 1975. Články: Die Freimaurerei in Mozarts Musik, in: Neues Wiener Journal 8. 8. 1928, s. 6–7; Letztes Gespräch mit Leoš Janáček, in: tamtéž 21. 8. 1928, s. 8; Die Anton Dvořák-Gedächtnisfeier in der Tschechoslowakei, in: tamtéž 6. 6. 1929, s. 14; Tschechoslowakischer Theaterbrief, Wiener Zeitung 29. 10. 1929, s. 7–8; Das Buriansche „Studio“ in Brünn, in: Neues Wiener Journal 17. 11. 1929, s. 29; Gustav Mahler in Iglau, in: Die Bühne 1930, Heft 284, s. 46–48; Leoš Janáček als Opernkomponist, in: Radio Wien 21. 2. 1930, s. 50; Aus dem Musikleben der Tschechoslowakei, in: Wiener Zeitung 18. 2. 1931, s. 6; Eine verschollene Janáček-Oper (Roman-Anfang), in: tamtéž 21. 6. 1931, s. 5; Leoš Janáček und sein Tagebuch eines Verschollenen, in: Radio Wien 24. 6. 1932, s. 8; Gespräch mit Jaromír Weinberger. Anläßlich der bevorstehenden Uraufführung seiner Oper Die Leute von Poker Flat, in: Neues Wiener Journal 23. 11. 1932, s. 7–8; Leoš Janáček und das Slawentum, in: Auftakt 14, 1934, s. 105–108; Ein unbekannter Teil von Gustav Mahlers Klagendem Lied, in: tamtéž, s. 200–202; Gustav Mahler – ein tragisches Künstlerschicksal, in: tamtéž 16, 1936, s. 82–86; Leoš Janáček – Zum 100. Geburtstag, in: Schweizerische Musikzeitung 95, 1954, č. 5, s. 169n.; Die thematischen Metamorphosen in Janáčeks zweitem Streichquartett, in: Neue Zeitschrift für Musik 127, 1966, č. 14, s. 95–98; Der Natur-Impressionismus in Janáčeks Musik, in: Schweizerische Musikzeitung 109, 1969, s. 61–64; Bohuslav Martinů, in: tamtéž 113, 1973, s. 131–137.
L: Pazdírek 1, s. 407; HS 1, s. 457; LDM 1, s. 562–563; Prvních deset let Československého rozhlasu, 1935, s. 410; https://encyklopedie.brna.cz; www. ceskyhudebnislovnik.cz (s další literaturou, vše stav k 8. 6. 2021).
P: Archiv Universität Wien, Phil. Fak. Rigorosenakten; Protokollnr. 9178.
Vlasta Reittererová