HOLUBY Jozef Ľudovít 1836–1923

Jozef Ĺudovít HOLUBY
Narození	25. 3. 1836
Místo narození	Lubina (u Nového Mesta nad Váhom /Slovensko/)
Úmrtí	15. 6. 1923
Místo úmrtí	Pezinok (Slovensko)
Povolání	Botanik‎ Etnograf‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 801-802
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47615

HOLUBY, Jozef Ľudovít, * 25. 3. 1836 Lubina (u Nového Mesta nad Váhom /Slovensko/), † 15. 6. 1923 Pezinok (Slovensko), evangelický farář, botanik, etnograf, historik

Syn evangelického faráře Juraje H. (1797–1863) a Evy Františky, roz. Bobokové; měl dva bratry a sestru. 1847–50 studoval na gymnáziu v Modře, 1850–56 na evangelickém lyceu v Bratislavě, 1860 absolvoval Evangelickou teologickou fakultu Univerzity ve Vídni. Po studiích působil jako evangelický kaplan ve Skalici, 1861–1909 byl evangelickým farářem a současně 1883–90 i trenčínským seniorem v Zemianském Podhradí (u Nového Mesta nad Váhom), od 1909 žil na odpočinku u dcery Boženy, provd. Žarnovické, v Pezinku. Již během studia v Bratislavě se věnoval botanice, zvláště floristice a taxonomii. Botanizoval ve fytogeografických oblastech Slovenska. Vypracoval se na odborníka středoevropského významu, patřil k nejlepším znalcům slovenské květeny, především těchto rodů: ostružiník, růže, jestřábník, bělolist a máta. Byl autorem několika monografií a přibližně dvou set padesáti vědeckých studií a popularizačních článků, které publikoval v ročenkách přírodovědeckých spolků v Bratislavě a v Trenčíně, v Časopise i Zborníku Muzeálnej spoločnosti slovenskej, Letopise Matice slovenskej, ale i v zahraničních periodikách Östereichische botanische Zeitschrift, Deutsche botanische Zeitschrift, Magyar Botanikai Lapok aj. K jeho největším pracím náležela kniha Flora des Trencsiner Comitates (Květena župy trenčínské, 1888). Vybudoval několik vzácných herbářů; první z nich s více než dvanácti tisíci exempláři se nachází v Bukurešti, druhý (z okolí Trenčína), vytvořený pro Slovenskou muzeální společnost v Martině, je dnes majetkem Přírodovědeckého muzea Slovenského národního muzea v Bratislavě, třetí s rostlinami z oblasti Pezinku je součástí herbářů katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Botanika podnítila H. zájem o etnografii. V souvislosti s lidovými názvy rostlin se zabýval lidovým léčitelstvím a s ním spojenými pověrami a magií, později rozšířil svou pozornost na hmotnou kulturu, lidové umění a slovesnost. Výzkum zaměřil především na Bošáckou dolinu, kde sbíral, dokumentoval a zpracovával etnografický a folkloristický materiál. Věnoval se širokému okruhu vlastivědného bádaní, církevně-historické problematice a publicistice. Vedl rozsáhlou korespondenci a navázal osobní kontakty s mnohými českými intelektuály a umělci (Čeněk Zíbrt, Joža Uprka, Josef Klvaňa, Alois Jirásek, František Adolf Šubert aj.), 1895 se účastnil přípravy Národopisné výstavy v Praze. Podílel se na spolkové činnosti, od 1856 byl aktivistou Bratislavského přírodovědeckého a lékařského spolku, od 1877 členem, 1880–1909 předsedou Přírodovědeckého spolku župy Trenčínské, 1897 se stal členem Národopisné společnosti českoslovanské. Po vzniku ČSR se stal členem Československé botanické společnosti, ČAVU (1920) a obdržel čestný doktorát přírodních věd na UK v Praze (1922). Ačkoliv se v politickém životě přímo neangažoval, patřil k předním představitelům slovenského národního hnutí a přívržencům česko-slovenské spolupráce a vzájemnosti. S manželkou Emílií, roz. Čulíkovou, měl dva syny a dvě dcery; syn Cyril H. (* 5. 7. 1863 Zemianske Podhradie /Slovensko/, † asi 19. 5. 1919) působil 1902–18 jako správce a hlavní inspektor lázní v Luhačovicích, zasloužil se o jejich rozvoj a přeměnu v jedno z center česko-slovenské i slovanské spolupráce (luhačovické porady Českoslovanské jednoty).

Po H. bylo pojmenovány asi dvě desítky rostlin, především rodu Rubus i jiných druhů. Slovenská botanická společnost uděluje od 1982 pamětní H. medaili. Nedaleko vrcholu Velké Javořiny v Bílých Karpatech se na slovenském území nachází H. chata, na níž byla 2013 odhalena jeho pamětní deska s bustou.

D: výběr: Kvetena Javoriny nad Lubinou, Martin 1871; Prehľad jastrabníkov okolia zemiansko-podhradského, tamtéž 1873; Aus der Hexenapotheke des slowakischen Volkes, Wien 1883; Krátka história cirkve ev. a. v. zemiansko-podhradskej, Martin 1884; Aus der Botanik slowakischer Kinder des Trencsiner Komitates in Ungarn, Sondershausen 1896; Povesti a rozprávočky z Bošáckej doliny, Martin 1896; Obrázky zo Slovenska, tamtéž 1897; Letkom z Trenčianska do Prahy, tamtéž 1897; Kleine Beiträge zur Flora des Pressburger Comitates, Bratislava 1901; Z potulky kopanicami Bošáckymi po Stránsku huť v Morave, b. m. 1901; Miscellen aus dem Bosácz-Thale, b. m. 1906; Stopy tureckého hospodárenia v Trenčiansku v 16. a 17. storočí, Martin (před 1918); Z mojich časov kaplánskych, tamtéž 1922; Holuby mládeži, Žilina 1925.

L: výběr: J. Mjartan, J. Ľ. H., Martin 1963; Význam osobnosti Dr. h. c. J. Ľ. H. v dejinách vedy na Slovensku. Zborník zo seminára pri 150. výročí narodenia, Bratislava 1986; J. Jurák, J. Ľ. H. Obrazy zo života, Bratislava – Zemianske Podhradie 1993; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Martin 1999, s. 120; J. Jurák, Osobnosti Podjavoriny 1, Nové Mesto nad Váhom 2001, s. 5–23; M. Mikuš – Ľ. Strohnerová, Osobnosti vedy trenčianskeho regiónu, Trenčín 2003, s. 113–115; MSN 3, s. 267; ČBS, s. 223; ÖBL 2, s. 406; BLS 3, s. 540–541; ČAVU, s. 106–107.

P: Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin, osobní fond; LA PNP, Praha, osobní fond; hrob, hřbitov, Pezinok (s náhrobním pomníkem); pamětní desky, Pezinok, Holubyho ulice 47; Zemianske Podhradie, evangelická fara; Lubina, evangelická fara (s H. muzeem).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Táborecká