HOLUB Josef 1870–1957
| Josef HOLUB | |
| Datum narození | 15. 11. 1870 |
|---|---|
| Místo narození | Slaný |
| Datum úmrtí | 22. 8. 1957 |
| Místo úmrtí | Kvasiny (u Rychnova nad Kněžnou) |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 793. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47607 |
HOLUB, Josef, * 15. 11. 1870 Slaný, † 22. 8. 1957 Kvasiny (u Rychnova nad Kněžnou), malíř
Syn kolářského mistra Františka H., otec se však živil obchodem. Mládí prožil na Kladensku v Zákolanech. Studium na reálném gymnáziu v rodišti z existenčních důvodů opustil a v Mělníku se vyučil malířem pokojů. Začal pracovat v malírně Národního divadla v Praze. Na doporučení Jindřicha Mošny, otcova známého, byl 1890 přijat do třídy Julia Mařáka na AVU v Praze, školu dokončil 1894. Talentovaný H. se záhy zařadil mezi přední představitele Mařákovy krajinářské školy. 1893 získal Purmannovo a 1896 Hlávkovo stipendium za obraz Na hrázi, za které odjel do Dalmácie a Černé Hory, kde pracoval pro dvorní divadlo v Cetinji. Další stipendium mu umožnilo návštěvy galerií v Německu a ve Vídni. Po návratu do Prahy již nenavázal potřebné kontakty a koncem 1897 se usadil v Kralupech nad Vltavou, kde si 1898 z existenčních důvodů zařídil fotoateliér. 1899 uzavřel sňatek s Boženou Jirasovou z Libčic, s níž měl čtyři dcery. Rozrůstající se rodinu finančně zajišťoval také výukou hry na housle a dočasně pracoval jako zapisovatel u okresního soudu. 1896–1900 byl členem SVU Mánes. Teprve od 1918 se mohl plně věnovat malířské tvorbě. Náměty čerpal z Dolního Povltaví a Podřipska; stál u zrodu kralupského muzea. Po smrti manželky se 1952 odstěhoval k jedné ze svých dcer do Kvasin. Byl pohřben v Kralupech nad Vltavou.
Byl vyspělý plenérový realista, s přáteli Františkem Kavánem a Bohuslavem Dvořákem navazoval na dílo Antonína Chittussiho a Julia Mařáka, osobité tóny přinesl jako malíř lyrického ticha venkovských samot. Dobově aktuální symbolismus se ho dotkl pouze epizodicky (olej Víla ve veltruském parku, 1898). Za mladších let se svými druhy zajížděl za Antonínem Slavíčkem do Železných hor (Doubravka pod věží), nezávisle objevil výtvarné hodnoty Kralupska (Přívoz u nás aj.). K jeho vrcholným dílům se řadí Krajina u Poličky (1905), V lese (1907), Tichá voda (1910), Stromy nad Vltavou (1915), Vltava u Roztok (1916), Krajina s Řípem (1920), Lobeček u přívozu (1927). Narůstající obliba Mařákovy školy zajistila zájem výtvarné veřejnosti také o H. dílo.
Martin Kučera
Literatura
- OSN 11, s. 511
- OSND 2/2, s. 1185
- Toman 1, s. 302
- SČSVU 3, s. 233
- F. Kovárna, Malíř J. H., 1942
- M. Racek, J. H. Obrazy z let 1896–1954. Katalog, 1971
- N. Blažíčková-Horová, J. Mařák a jeho žáci, 1999, passim
- M. Kodl – M. Zachař, Mařákova škola, 2006, s. 48–51
- M. Obrazová, J. H. Život a dílo, 2010 (bakalářská diplomová práce, KTF UK, Praha
- se soupisem díla a další literaturou)
- M. Zachař, Přívětivé krajiny J. H. Katalog, 2019
- cs.wikipedia.org (stav k 16. 10. 2021)
- https://cs.isabart.org (stav k 16. 10. 2021).
Prameny
- SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Slaný, matrika nar. (1870–1872), sign. 37, fol. 8
- Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou, osobní pozůstalost J. H.
Reference