HOLUB Karel 1893–1974
| Karel HOLUB | |
| |
| Datum narození | 30. 5. 1893 |
|---|---|
| Místo narození | Rokycany |
| Datum úmrtí | 16. 4. 1974 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Pedagog Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 795. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77107 |
HOLUB, Karel, * 30. 5. 1893 Rokycany, † 16. 4. 1974 Praha, houslista, pedagog
V rodišti získal základy hudebního vzdělání u ředitele kůru Ladislava Hovorky. 1909–15 absolvoval obor houslové hry u Jindřicha Felda na Pražské konzervatoři. Během první světové války narukoval a po jejím konci krátce vyučoval na Městské hudební škole v Táboře, ve městě také 1919 zorganizoval sjezd jihočeských hudebníků. V témže roce odešel do Jugoslávie a až do 1937 působil v Bělehradě jako koncertní mistr opery a filharmonie, k jejímž spoluzakladatelům patřil. Zasloužil se o tamní provedení Smetanových, Dvořákových a Janáčkových oper, o jugoslávskou premiéru Smetanovy Mé vlasti a o uspořádání festivalu české hudby. Jako sólista hrál skladby Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka i svých současníků Leoše Janáčka, Jeana Sibelia, Josefa Suka, Vítězslava Nováka či Viléma Petrželky buď v doprovodu své manželky, klavíristky Vlasty Holubové, nebo v Českém triu spolu s violoncellistou Janem Vittmanem a klavíristou Vilémem Jandlem. Účinkoval také v dalších komorních souborech, které v Srbsku založil. Od 1923 vyučoval na bělehradské konzervatoři, na níž zavedl metodu Otakara Ševčíka. Řadil se ke spoluzakladatelům a později čestným členům Svazu hudebníků (Savez muzičara).
Do ČSR se vrátil 1937, krátce působil jako koncertní mistr rozhlasového orchestru v Ostravě a 1938–45 v Brně. 1942–45 byl profesorem houslové hry na brněnské konzervatoři a 1945–59 členem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze. 1959 odešel do penze.
Mojmír Sobotka
Literatura
- Hudební zpravodaj 6, 1937, č. 7, s. 5 (o návratu z Jugoslávie)
- Pazdírek 1, s. 409
- HS 1, s. 460
- F. Žídek, Čeští houslisté tří století, 1979, s. 190–191
- https://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 6. 5. 2021).
Reference
