HOLUB Miloslav 1915–1999
| Miloslav HOLUB | |
| |
| Datum narození | 27. 2. 1915 |
|---|---|
| Místo narození | Běchovice (Praha) |
| Datum úmrtí | 12. 3. 1999 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání | Divadelní interpret nebo herec |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 795–796. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69756 |
HOLUB, Miloslav, * 27. 2. 1915 Běchovice (Praha), † 12. 3. 1999 Ostrava, herec, režisér, pedagog
Syn učitele Václava H. a Marie, roz. Leflerové. V dětství a mládí hrál ochotnické divadlo, jemuž se věnoval také jeho otec. Vystudoval gymnázium v Českém Brodě. 1939 absolvoval herectví na Pražské konzervatoři. Během studia vystupoval jako elév v Národním divadle v Praze; pod vedením režisérů Jiřího Frejky, Karla Dostala, Vojty Nováka, Aleše Podhorského nebo Jana Bora vytvořil hlavně menší role. 1939–40 a 1942–48 působil H. jako herec a režisér divadla v Pardubicích, od 1945 byl zároveň jeho ředitelem. 1946 zde ztvárnil Cyrana (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu). 1940–42 hrál v kladenském divadle, 1948–49 ve Svobodném divadle (dnes Městské divadlo) v Brně. 1949 nastoupil do angažmá ve Státním divadle v Ostravě (dnes Národní divadlo moravskoslezské), kde zůstal do 1986, přičemž 1953–56 zastával funkci ředitele. V padesátých letech hostoval v kolínském divadle.
Pro jeho herectví bylo charakteristické detailní rozpracování postav do hluboké a složité povahokresby, vynikal v tragické i komické poloze. V Ostravě vytvořil přes sto šedesát rolí českého a světového repertoáru (titulní role, např.: W. Shakespeare: Othello; A. Jirásek: Jan Roháč; M. Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí; A. Miller: Smrt obchodního cestujícího; Molière: Tartuffe; M. Bulgakov: Molière; H. Ibsen: Johann Gabriel Borkman; J. Šotola: Cesta Karla IV. do Francie a zpět; von Walter, F. Schiller: Úklady a láska; Vávra, A. a V. Mrštíkové: Maryša; Tetěrev, M. Gorkij: Měšťáci; Polignac, F. Kožík: Největší z pierotů; pan Vach, F. Hrubín: Srpnová neděle; Filip Dubský, L. Stroupežnický: Naši furianti; Sarka-Farka, J. Drda: Hrátky s čertem; Samuel Gardner, G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové; John Gaunt, W. Shakespeare: Richard II.; vodník Ivan, A. Jirásek: Lucerna). Ve Státním divadle v Ostravě režíroval hry Šest zamilovaných (A. N. Arbuzov), Revizor (N. V. Gogol), Loupežník (K. Čapek). 1972 spoluzakládal hudebně dramatické oddělení Ostravské konzervatoře, které vedl a na kterém vyučoval.
Spolupracoval s rozhlasem a televizí. Recitací básně Petra Bezruče Ostrava zahájil 1955 vysílání ostravského studia Československé televize. Od konce čtyřicátých let se objevoval ve filmu. H. filmografie čítá na čtyři desítky snímků. Před kamerou debutoval jako vraždící poštmistr ve válečném dramatu Uloupená hranice (1947, režie J. Weiss). Další zápornou roli přijal ve filmu Past (1950, režie M. Frič), kde hrál gestapáka. Ztělesnil rovněž titulní postavu polesného Palečka v Králi Šumavy (1959, režie K. Kachyňa) či ruského generála v trezorovém filmu Ucho (1970, režie K. Kachyňa). Účinkoval ve filmech režiséra K. Zemana Vynález zkázy (1958), Baron Prášil (1961), Bláznova kronika (1964), Ukradená vzducholoď (1966) a Na kometě (1970). Ve slovenském hudebním filmu Fontána pre Zuzanu (1985, režie D. Rapoš) ztvárnil svou poslední filmovou roli. Vystupoval v televizních seriálech, např. Haldy (1973, režie A. Müller, podle stejnojmenného románu A. M. Tilschové), Velké Sedlo (1986, režie F. Mudra) a Teta (1987, režie J. Jakubisko). Obdržel vyznamenání Za vynikající práci, Cenu města Ostravy (obě 1954), tituly zasloužilý umělec (1965) a národní umělec (1988). Byl mu udělen Řád práce (1986) a cena Senior Prix (1993). Byl pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech. H. manželkou byla herečka Jiřina Froňková (1927–2001).
Tereza Osmančíková
Literatura
- ČBS, s. 222
- Slezsko 2 (14), s. 42–44 (se soupisem literatury)
- Tomeš 1, s. 485
- Fikejz 1, s. 412–413
- S. Migda, Zasloužilý umělec M. H., in: Ostravský kulturní měsíčník 6, 1981, č. 4, s. 37–38
- č. 5, s. 41–42
- č. 6, s. 37–39
- č. 7–8, s. 33–34
- č. 9, s. 36–37
- č. 10, s. 35–36
- Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, E. Šormová (ed.), 2000, s. 338–340, 345, 528
- Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, J. Ivánek – Z. Smolka (eds.), 2013, s. 337
- L. Schreiberová, 100 let od narození M. H., in: Národní divadlo moravskoslezské, 2015, č. 23, s. 38–39
- https://vis.idu.cz/Persons.aspx (se soupisem rolí a fotografiemi, stav k 1. 5. 2021)
- www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 1. 5. 2021)
- www.fdb.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 1. 5. 2021)
- cs.wikipedia.org (se soupisem rolí a literatury, stav k 1. 5. 2021).
Prameny
- Divadelní archiv Národního divadla moravskoslezského, Ostrava, sign. OS 115, osobní spis.
Reference
