HOLUB Václav 1910–1985
| Václav HOLUB | |
 | |
| Datum narození | 26. 4. 1910 |
|---|---|
| Místo narození | Temelín (u Týna nad Vltavou) |
| Datum úmrtí | 27. 6. 1985 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí , Praha , s. 798–799. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143790 |
HOLUB, Václav, * 26. 4. 1910 Temelín (u Týna nad Vltavou), † 27. 6. 1985 Praha, malíř, restaurátor
Nemanželský syn Marie Novotné, po matčině sňatku 1912 přijal příjmení otčíma. 1931–34 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Arnošta Hofbauera, 1934–39 pokračoval na AVU u Vratislava Nechleby. Za protektorátu se systematicky zabýval figurální tvorbou, expresivním podáním a existenciální náplní skupinových scén se přiblížil estetice raných kompozic Václava Hejny. Živil se převážně portrétními zakázkami. Od 1947 byl členem SVU Mánes, později se stal členem Svazu československých výtvarných umělců. V padesátých letech čelil prosazovanému kánonu tzv. socialistického realismu krajinomalbou. Po celý život mu přinášel inspiraci a motivickou zásobu rodný jihočeský kraj. Východiskem se mu stala obec Dříteň. Po 1959 postupně uvolňoval rukopis, postimpresionistické kompozice vystřídaly expresivně nanášené barevné plochy, převážně sytě modré a zelené. Byl členem tvůrčí skupiny Linie 67, jejíž zakladatel a teoretik Oldřich Lajsek, malíř a designér, obracel pozornost výtvarníků mimo kulturní centra a zabýval se zvýšením výtvarné vnímavosti a prosazením moderní malby na venkově. Vedle něho byl H. malířsky nejvýraznější osobností kolektivu. Od počátku tzv. normalizace se z opozice k převažujícím novorealistickým tendencím rozhodl pro projekt mírně geometrizované abstrakce, sugerující volný pohyb těles v barevném prostoru. Tato osobitá závěrečná fáze jeho tvorby je nejméně známá. Jako restaurátor renovoval obrazy křížové chodby v konventu ve Lnářích, fresky Václava Vavřince Reinera v kostele sv. Jiljí a Petra Jana Brandla v kostele sv. Jakuba na Starém Městě pražském, fresky podle návrhů Mikoláše Alše v Písku apod. S Jiřím Wintrem-Nepraktou publikoval Anekdoty z dávných dob (1973).
Martin Kučera
Literatura
- Toman 1, s. 362
- SČSVU 3, s. 233
- NEČVUD, s. 293
- J. Racek, V. H., in: Temelínský patriot 2, 2017, č. 8, s. 1.
Reference