HOLZMANN Felix 1921–2002
| Felix HOLZMAN | |
| Datum narození | 8. 7. 1921 |
|---|---|
| Místo narození | Teplice |
| Datum úmrtí | 13. 9. 2002 |
| Místo úmrtí | Saská Kamenice |
| Povolání | Divadelní interpret nebo herec |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 814. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136117 |
HOLZMANN, Felix, * 8. 7. 1921 Teplice, † 13. 9. 2002 Chemnitz (Německo), komik
Pocházel z národnostně smíšené rodiny obchodníka, otec byl Němec, matka Češka. Dětství prožil v Litoměřicích. Vystudoval obchodní akademii v Ústí nad Labem. Za druhé světové války byl jako říšský občan povolán do wehrmachtu, kde sloužil u námořnictva jako pobřežní dělostřelec. 1945–46 se pravděpodobně ocitl v sovětském zajetí. Po návratu nebyl odsunut a zůstal v Československu. V Ústí nad Labem vystřídal několik zaměstnání (textilní výroba, aranžér). Od mládí inklinoval k divadlu, s ochotníky hrál ve veseloherním repertoáru (Charleyova teta, Litoměřice 1949). Počátkem padesátých let začal jako komik účinkovat na estrádách. Ve výlučně autorských scénkách vytvořil typ přihlouplého muže s brýlemi (po vzoru komika Harolda Lloyda), šátkem a kloboukem, nechápavě reagujícího na okolní dění. Využíval specifický hlasový projev založený na tázavém, zpěvavém protahování koncovek. Scénky koncipoval ve formě dialogu. Jejich humorné texty byly pečlivě připravené a vypointované, vyhýbaly se improvizaci, těžily z nečekaného významu slov a slovních spojení. Zpočátku H. vystupoval s ústeckým účetním a amatérským hercem František Budínem, po přesídlení do Prahy s profesionálními umělci (Viktor Maurer, Lubomír Lipský, Milan Neděla, Jiří Bruder aj.). Účinkoval s orchestrem Karla Vlacha. V sedmdesátých a osmdesátých letech se často objevoval v televizních zábavných pořadech (silvestrovská revue, Kabaret u dobré pohody, vlastní program Humoriády F. H.), hostoval v hudebních programech Karla Gotta. Od sedmdesátých let pravidelně vystupoval v NDR. Oženil se s Evou, roz. Vorlíčkovou († 1970), s níž měl dceru Irenu. Po manželčině tragické smrti uzavřel druhý sňatek s německou zpěvačkou Barbarou Greifovou, s níž žil v Chemnitz, odkud se pravidelně pracovně vracel do Československa. Jeho scénky opakovaně vycházely na hudebních nosičích (LP desky, kazety, CD), za něž obdržel Platinovou desku Supraphonu. Byl pohřben v Litoměřicích.
Literatura
- O. Suchý, Aluminiový klíček F. H., 2008
- http://www.csfd.cz (se soupisem pořadů, stav k 6. 1. 2022)
- http://www.fdb.cz (se soupisem pořadů, stav k 6. 1. 2022)
- Buďte pozdraven, pane Jouda!, televizní dokument z cyklu Příběhy slavných, Česká televize, 2006
- Tajemství F. H., televizní dokument, TV Barrandov, 2012.
Prameny
- Divadelní ústav, Praha, dokumentace
- pamětní deska: Mírové náměstí, Litoměřice (s bustou, autor L. Pisklák). Jiří Martínek
Reference