HOMBERG Naftali Herz 1749–1841

	Naftali Herz HOMBERG
	;
Datum narození	září 1749
Místo narození	Libeň (Praha)
Datum úmrtí	24. 8. 1841
Místo úmrtí	Libeň (Praha)
Povolání	Pedagog‎; Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 1. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47627

HOMBERG, Naftali Herz, * září 1749 Libeň (Praha), † 24. 8. 1841 Libeň (Praha), propagátor židovského osvícenství, pedagog

Navštěvoval židovské náboženské školy – ješivy – v Praze, Bratislavě a Hlohově. Od osmnácti let začal tajně studovat němči- nu. Později se věnoval německé literatuře, latině a matematice v Berlíně a Hamburku. Při návštěvě Berlína 1778–79 navázal spojení s kruhem maskilim, tj. berlínských židovských osvícenců a stoupenců učence a filozofa Mosese Mendelssohna. S Mendelssohnem uzavřel přátelství a 1779–82 učil jeho syna Josefa. 1781 vydal císař Josef II. toleranční patent, díky němuž se Židům otevíraly nové možnosti vzdělávání ve Vídni, H. tam dokončil svou autorskou spolupráci na komentáři Biur k Deuteronomiu (pátá kniha Starého zákona, zv. též pátá kniha Mojžíšova).

V období, kdy většina židovských osvícenců byla samouky, stal se prvním Židem v rakouské říši, který 1784 pod- stoupil formální zkoušku na Vídeňské univerzitě. 1787 byl ustanoven dohlížitelem nad německým židovským školním systémem v Haliči a pomocným cenzorem židovských knih. Snažil se přesvědčit haličské rabíny, aby s novým vzdělávacím programem spolupracovali. Mezi jeho cíle patřila výuka správné hebrejské gramatiky, studium a používání němčiny namísto jidiš, zavedení známkování podle věku a schopností žáků, jejich příprava na obchod či řemesla nebo vzdělání chudých.

H. musel 1802 opustit Halič kvůli nařčení ze zpronevěry a přisvojování peněz z daní ze svíček. Usadil se ve Vídni, kde pracoval jako cenzor hebrejských knih. 1808 vydal v hebrejštině a němčině s hebrejským písmem katechismus Imrej sefer (Slova o kráse), jehož první část je založena na Maimonidesových Třinácti principech víry a na Desateru přikázání, dru- há část se týká důležitosti občanských povinností Žida vůči společnosti, lásky k vlasti a k císaři. V němčině napsal druhý katechismus Bnej-Cijon (1812), který, ač vychází z Desatera přikázání, oslavoval absolutistický stát a kladl důraz na sdílené, univerzální principy víry judaismu a křesťanství. Židovské páry, které se v rámci habsburské říše chtěly registrovat pro civilní sňatek, musely absolvovat zkoušku založenou na tomto katechismu. H. 1811 sestavil poradní memorandum pro cenzora, v němž navrhoval značně omezit vydávání tradiční a nové rabínské literatury a zakázat vydávání kabalistické literatury. Chtěl rovněž založit rabínskou radu pro Čechy, Moravu, Uhry a Halič, která by rozhodovala o tom, jaké části Talmudu a modlitebních knih budou moci být odstraněny. 1814 se vrátil do Prahy, kde společně s Petrem Beerem zastával pozici učitele náboženství a etiky na německojazyčných školách.

Ve svém díle popíral víru v Izrael jako vyvolený národ, v mesiáše a návrat na Sion. Snažil se ukázat existenci zásadní identity mezi židovstvím a křesťanstvím. Doporučoval autoritám, aby rušily tradiční vzdělávací instituce, zakázaly používání hebrejštiny a přinutily komunální orgány zaměstnávat pouze moderní učitele.

Zuzana Pavlovská

Literatura

RSN 3, s. 851
Wurzbach 9, s. 253–255
ADB 13, s. 38–39
OSN 11, s. 519
ÖBL 2, s. 412
BL 1, s. 676
Wininger 3, s. 158–159
BJB 1, s. 87–88
H. Teufel, Ein Schüler Mendelssohns – H. H. als jüdischer Propagandist der josephinischen Aufklärung, in: Ambivalenzen der Aufklärung, G. Ammerer – H. Haas (eds.), Wien 1997, s. 187–204
D. Sadowski, Haskala und Le- benswelt. H. H. und die jüdischen deutschen Schulen in Galizien 1782–1806, Göttingen 2010
Z. Pavlovská, Haskala a její vliv na postavení žen ve společnosti se zaměřením na střední a východní Evropu, 2019 (disertační práce, Husitská teologická fakulta UK, Praha), s. 41–44
de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 28. 7. 2022).

Reference