HOMBERG Naftali Herz 1749–1841
| Naftali Herz HOMBERG | |
| Datum narození | září 1749 |
|---|---|
| Místo narození | Libeň (Praha) |
| Datum úmrtí | 24. 8. 1841 |
| Místo úmrtí | Libeň (Praha) |
| Povolání |
Pedagog Spisovatel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 1. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47627 |
HOMBERG, Naftali Herz, * září 1749 Libeň (Praha), † 24. 8. 1841 Libeň (Praha), propagátor židovského osvícenství, pedagog
Navštěvoval židovské náboženské školy – ješivy – v Praze, Bratislavě a Hlohově. Od osmnácti let začal tajně studovat němči- nu. Později se věnoval německé literatuře, latině a matematice v Berlíně a Hamburku. Při návštěvě Berlína 1778–79 navázal spojení s kruhem maskilim, tj. berlínských židovských osvícenců a stoupenců učence a filozofa Mosese Mendelssohna. S Mendelssohnem uzavřel přátelství a 1779–82 učil jeho syna Josefa. 1781 vydal císař Josef II. toleranční patent, díky němuž se Židům otevíraly nové možnosti vzdělávání ve Vídni, H. tam dokončil svou autorskou spolupráci na komentáři Biur k Deuteronomiu (pátá kniha Starého zákona, zv. též pátá kniha Mojžíšova).
V období, kdy většina židovských osvícenců byla samouky, stal se prvním Židem v rakouské říši, který 1784 pod- stoupil formální zkoušku na Vídeňské univerzitě. 1787 byl ustanoven dohlížitelem nad německým židovským školním systémem v Haliči a pomocným cenzorem židovských knih. Snažil se přesvědčit haličské rabíny, aby s novým vzdělávacím programem spolupracovali. Mezi jeho cíle patřila výuka správné hebrejské gramatiky, studium a používání němčiny namísto jidiš, zavedení známkování podle věku a schopností žáků, jejich příprava na obchod či řemesla nebo vzdělání chudých.
H. musel 1802 opustit Halič kvůli nařčení ze zpronevěry a přisvojování peněz z daní ze svíček. Usadil se ve Vídni, kde pracoval jako cenzor hebrejských knih. 1808 vydal v hebrejštině a němčině s hebrejským písmem katechismus Imrej sefer (Slova o kráse), jehož první část je založena na Maimonidesových Třinácti principech víry a na Desateru přikázání, dru- há část se týká důležitosti občanských povinností Žida vůči společnosti, lásky k vlasti a k císaři. V němčině napsal druhý katechismus Bnej-Cijon (1812), který, ač vychází z Desatera přikázání, oslavoval absolutistický stát a kladl důraz na sdílené, univerzální principy víry judaismu a křesťanství. Židovské páry, které se v rámci habsburské říše chtěly registrovat pro civilní sňatek, musely absolvovat zkoušku založenou na tomto katechismu. H. 1811 sestavil poradní memorandum pro cenzora, v němž navrhoval značně omezit vydávání tradiční a nové rabínské literatury a zakázat vydávání kabalistické literatury. Chtěl rovněž založit rabínskou radu pro Čechy, Moravu, Uhry a Halič, která by rozhodovala o tom, jaké části Talmudu a modlitebních knih budou moci být odstraněny. 1814 se vrátil do Prahy, kde společně s Petrem Beerem zastával pozici učitele náboženství a etiky na německojazyčných školách.
Ve svém díle popíral víru v Izrael jako vyvolený národ, v mesiáše a návrat na Sion. Snažil se ukázat existenci zásadní identity mezi židovstvím a křesťanstvím. Doporučoval autoritám, aby rušily tradiční vzdělávací instituce, zakázaly používání hebrejštiny a přinutily komunální orgány zaměstnávat pouze moderní učitele.
Zuzana Pavlovská
Literatura
- RSN 3, s. 851
- Wurzbach 9, s. 253–255
- ADB 13, s. 38–39
- OSN 11, s. 519
- ÖBL 2, s. 412
- BL 1, s. 676
- Wininger 3, s. 158–159
- BJB 1, s. 87–88
- H. Teufel, Ein Schüler Mendelssohns – H. H. als jüdischer Propagandist der josephinischen Aufklärung, in: Ambivalenzen der Aufklärung, G. Ammerer – H. Haas (eds.), Wien 1997, s. 187–204
- D. Sadowski, Haskala und Le- benswelt. H. H. und die jüdischen deutschen Schulen in Galizien 1782–1806, Göttingen 2010
- Z. Pavlovská, Haskala a její vliv na postavení žen ve společnosti se zaměřením na střední a východní Evropu, 2019 (disertační práce, Husitská teologická fakulta UK, Praha), s. 41–44
- de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 28. 7. 2022).
Reference