HOMOLÁČ Oldřich 1872–1957

Z Biografický slovník českých zemí
Oldřich HOMOLÁČ
Datum narození 20. 1. 1872
Místo narození Nymburk
Datum úmrtí 8. 11. 1957
Místo úmrtí Praha
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 4. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47629

HOMOLÁČ, Oldřich, * 20. 1. 1872 Nymburk, † 8. 11. 1957 Praha, malíř, pedagog

Prvorozený ze tří synů stavitele Josefa H. a Kateřiny, roz. Bodlákové. Vyrůstal v Kuklenách (dnes Hradec Králové), kde si otec zřídil vlastní firmu. Na královéhradecké reálce nadaného chlapce připravoval ke studiu na AVU Mořic Bílý. H. 1889 nastoupil do ateliéru Maxe Pirnera, na jehož doporučení podnikl studijní cestu do Mnichova. Po návratu, ovlivněn nastupující německou secesí, namaloval Sedící dívčí akt (1892). V letech 1893–94 vykonal vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník, po návratu pokračoval v přerušeném studiu u Vojtěcha Hynaise, u něhož 1897 absolvoval (Modrý akt, 1895). Profiloval se jako příslušník české výtvarné moderny devadesátých let, pohotový figuralista, malíř ženského těla, které zobrazoval po Hynaisově vzoru. K jeho přátelům patřili Arnošt Hofbauer, Ludvík Kuba, Antonín Hudeček z Pirnerovy školy či Karel Myslbek, Miloš Jiránek, Vladimír Županský ze školy Hynaisovy. 1896 s nimi spoluzakládal SVU Mánes a stal se členem první redakce revue Volné směry. Na Hlávkovo cestovní stipendium odjel 1898 přes Norimberk a Štrasburk do Paříže, kde se vzdělával s přítelem ze studií Janem Dědinou. Do Prahy se vrátil 1899 jako autor záběrů ze života žen v kavárnách, barech, šatnách, na tanečním parketu a divadelním jevišti, při ranní toaletě a na pláži, či mileneckých dvojic v ulicích měst a v parcích. Grafická unie ho 1900 vyslala znovu do Paříže kopírovat Rubensova díla. Jako jeden z průkopníků plakátové grafiky a návrhář knižních obálek spolupracoval s Ottovým nakladatelstvím. 1901 se na popud svého učitele Bílého stal asistentem kreslení na reálce na Královských Vinohradech v Praze, 1902–04 vyučoval kresbu na Uměleckoprůmyslové škole. 1904 přijal na vinohradské reálce místo suplujícího profesora, od 1907 byl suplentem vyšší reálky ve Velkém Meziříčí a 1908 vykonal státní zkoušku. Jako definitivní profesor působil v Telči, Kyjově, Jičíně a 1922–38 v Praze. Vyčerpávající pedagogická práce mu talent nedovolila naplno rozvinout. Od 1923 maloval spíše svátečně a nevyhýbal se ani krajinomalbě, zvláště zachycoval stráně v okolí svého bydliště v Praze-Košířích. Patřil k precizním, psychologicky pronikavým portrétistům (herci Bedřich Karen a Eduard Vojan, Vojanova zesnulá dcera Olga, vlastní rodiče, skladatel Josef Bohuslav Foerster, básník Karel Toman, sociálnědemokratický politik František Tomášek, jazykovědci František Pastrnek a Josef Zubatý). Trvalou hodnotu mají kromě volně pojatých dívčích aktů též krajinomalby (Smíchov, Košíře, Hlubočepy) z počátku dvacátých let 20. století. H. se 1906 oženil s Boženou Křesinovou (1884–1964), s níž měl dceru Boženu, prozaičku píšící pod jménem Helena Hodačová (1916–1998), jejímž dílem je beletrizovaný záznam otcových vzpomínek. H. byl pohřben v Praze na Malvazinkách.


Literatura

Prameny

SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Nymburk, matrika nar. (1866–1877), sign. 25, fol. 159. Martin Kučera

Reference