HOMOLA Oleg 1921–2001

	Oleg HOMOLA
Datum narození	31. 1. 1921
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	8. 12. 2001
Místo úmrtí
Povolání	Literární historik, kritik nebo teoretik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 3. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/302443

HOMOLA, Oleg, * 31. 1. 1921 Praha, † 8. 12. 2001, literární vědec, spisovatel, poslanec

Syn generála Bedřicha H. (1887–1943) a jeho ruské manželky Galiny, roz. Faddějevové (1900–1960). Studoval na reálkách v Kroměříži a v Praze – Malé Straně. Po maturitě se 1939 zapsal ke studiu architektury na ČVUT v Praze. Zúčastnil se studentských nepokojů doprovázejících pohřeb medika Jana Opletala zastřeleného nacisty. Při zásahu nacistického bezpečnostního aparátu proti českým vysokým školám byl 17. 11. 1939 zatčen a následně s více než tisícovkou dalších studentů deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen, odkud byl propuštěn v prosinci 1942. Pod vlivem spoluvězňů dospěl k radikálně levicovým názorům a po osvobození vstoupil do KSČ. 1946–49 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V poválečném období se angažoval ve studentském hnutí a vstoupil do politického života. 1946–48 byl poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. V březnu 1953 se po rezignaci poslankyně Marie Šplíchalové vrátil do parlamentu jako náhradník. Mandát poslance Národního shromáždění poté získal i ve volbách 1954, 1960 a 1964, vykonával jej až do konce roku 1968, kdy v souvislosti s federalizací republiky přešel do nově ustavené Sněmovny lidu Federálního shromáždění. 1954–66 byl kandidátem ÚV KSČ. V padesátých letech pracoval jako ústřední tajemník Svazu československo-sovětského přátelství, na sklonku šedesátých let působil jako náměstek na ministerstvu kultury a informací, kde měl na starosti odbor knihovnictví a muzejního, literárního a zámeckého archivnictví. V období pražského jara podporoval reformní vývoj. Při projednávání smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR se 18. 10. 1968 společně s dalšími devíti poslanci Národního shromáždění zdržel hlasování (čtyři zákonodárci hlasovali proti). Po nástupu tzv. normalizace musel za svůj postoj v prosinci 1969 rezignovat na poslanecký mandát a v srpnu 1970 byl vyloučen z KSČ. Současně ho z ministerstva přesunuli do funkce ředitele Památníku národního písemnictví (1970–72), v němž poté zůstal jako řadový odborný pracovník až do 1978, kdy odešel předčasně do důchodu. Zpracoval zde slovník českých nakladatelů (Přehled osob a institucí zajišťujících náklad, výrobu a prodej českých tisků, 1460–1918, nevydáno) a sestavil kartotéku nakladatelů, tiskařů, knihkupců a knihařů či nakladatelských, tiskařských a knihkupeckých podniků (přes sedmdesát pět tisíc hesel obsahujících údaje o jejich životě, historii a činnosti i informace o jednotlivých tiscích). Na sklonku života přispíval nakladatelskými hesly do Lexikonu české literatury. Ve volném čase se věnoval malování a prozaické tvorbě (nepublikované novely Třešňový andílek, Razítkama nahoru, Modelka). V osmdesátých letech napsal autobiografický román Slunce v aspiku (vydáno 2021), zasazený do prostředí koncentračního tábora Sachsenhausen. S manželkou Květou, roz. Hejrovou (* 27. 6. 1927, † 18. 2. 2006), redaktorkou a literární historičkou, měl syny Olega H. (* 22. 8. 1948 Praha), fotografa, hudebníka a publicistu, a Zdeňka H. (* 2. 2. 1956), lékaře psychiatra, publicistu a nakladatele. Syny Olega H. ml. a novinářky Marie, roz. Trávníčkové (* 1946), jsou Matěj H. (* 12. 6. 1973 Praha) a Jan H. (* 24. 7. 1976 Praha), hudebníci a zakladatelé hudební skupiny Wohnout.

Zdeněk Doskočil

Literatura

J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 238–239
Národní shromáždění. Srpen 1968 – leden 1969, F. Cigánek – O. Felcman (eds.), 2009, rejstřík
F. Štverák, Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992), 2010, s. 377
Památník národního písemnictví 1953–2013, 2013, s. 43
Z. Homola, Generál B. H., vrchní velitel Obrany národa, zakázaný hrdina, 2021, s. 130–131
cs.wikipedia.org (stav k 28. 3. 2021)
O. H., in: http://zhola.com/obh/ (stav k 28. 3. 2022).

Prameny

Archiv Poslanecké sněmovny, Praha, fond Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění 1918–1992, osobní spis.

Reference