HOMOLA Oleg 1921–2001
| Oleg HOMOLA | |
| |
| Datum narození | 31. 1. 1921 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 8. 12. 2001 |
| Místo úmrtí | |
| Povolání | Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 3. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/302443 |
HOMOLA, Oleg, * 31. 1. 1921 Praha, † 8. 12. 2001, literární vědec, spisovatel, poslanec
Syn generála Bedřicha H. (1887–1943) a jeho ruské manželky Galiny, roz. Faddějevové (1900–1960). Studoval na reálkách v Kroměříži a v Praze – Malé Straně. Po maturitě se 1939 zapsal ke studiu architektury na ČVUT v Praze. Zúčastnil se studentských nepokojů doprovázejících pohřeb medika Jana Opletala zastřeleného nacisty. Při zásahu nacistického bezpečnostního aparátu proti českým vysokým školám byl 17. 11. 1939 zatčen a následně s více než tisícovkou dalších studentů deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen, odkud byl propuštěn v prosinci 1942. Pod vlivem spoluvězňů dospěl k radikálně levicovým názorům a po osvobození vstoupil do KSČ. 1946–49 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V poválečném období se angažoval ve studentském hnutí a vstoupil do politického života. 1946–48 byl poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. V březnu 1953 se po rezignaci poslankyně Marie Šplíchalové vrátil do parlamentu jako náhradník. Mandát poslance Národního shromáždění poté získal i ve volbách 1954, 1960 a 1964, vykonával jej až do konce roku 1968, kdy v souvislosti s federalizací republiky přešel do nově ustavené Sněmovny lidu Federálního shromáždění. 1954–66 byl kandidátem ÚV KSČ. V padesátých letech pracoval jako ústřední tajemník Svazu československo-sovětského přátelství, na sklonku šedesátých let působil jako náměstek na ministerstvu kultury a informací, kde měl na starosti odbor knihovnictví a muzejního, literárního a zámeckého archivnictví. V období pražského jara podporoval reformní vývoj. Při projednávání smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR se 18. 10. 1968 společně s dalšími devíti poslanci Národního shromáždění zdržel hlasování (čtyři zákonodárci hlasovali proti). Po nástupu tzv. normalizace musel za svůj postoj v prosinci 1969 rezignovat na poslanecký mandát a v srpnu 1970 byl vyloučen z KSČ. Současně ho z ministerstva přesunuli do funkce ředitele Památníku národního písemnictví (1970–72), v němž poté zůstal jako řadový odborný pracovník až do 1978, kdy odešel předčasně do důchodu. Zpracoval zde slovník českých nakladatelů (Přehled osob a institucí zajišťujících náklad, výrobu a prodej českých tisků, 1460–1918, nevydáno) a sestavil kartotéku nakladatelů, tiskařů, knihkupců a knihařů či nakladatelských, tiskařských a knihkupeckých podniků (přes sedmdesát pět tisíc hesel obsahujících údaje o jejich životě, historii a činnosti i informace o jednotlivých tiscích). Na sklonku života přispíval nakladatelskými hesly do Lexikonu české literatury. Ve volném čase se věnoval malování a prozaické tvorbě (nepublikované novely Třešňový andílek, Razítkama nahoru, Modelka). V osmdesátých letech napsal autobiografický román Slunce v aspiku (vydáno 2021), zasazený do prostředí koncentračního tábora Sachsenhausen. S manželkou Květou, roz. Hejrovou (* 27. 6. 1927, † 18. 2. 2006), redaktorkou a literární historičkou, měl syny Olega H. (* 22. 8. 1948 Praha), fotografa, hudebníka a publicistu, a Zdeňka H. (* 2. 2. 1956), lékaře psychiatra, publicistu a nakladatele. Syny Olega H. ml. a novinářky Marie, roz. Trávníčkové (* 1946), jsou Matěj H. (* 12. 6. 1973 Praha) a Jan H. (* 24. 7. 1976 Praha), hudebníci a zakladatelé hudební skupiny Wohnout.
Zdeněk Doskočil
Literatura
- J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 238–239
- Národní shromáždění. Srpen 1968 – leden 1969, F. Cigánek – O. Felcman (eds.), 2009, rejstřík
- F. Štverák, Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992), 2010, s. 377
- Památník národního písemnictví 1953–2013, 2013, s. 43
- Z. Homola, Generál B. H., vrchní velitel Obrany národa, zakázaný hrdina, 2021, s. 130–131
- cs.wikipedia.org (stav k 28. 3. 2021)
- O. H., in: http://zhola.com/obh/ (stav k 28. 3. 2022).
Prameny
Archiv Poslanecké sněmovny, Praha, fond Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění 1918–1992, osobní spis.
