HONSEJK Stanislav 1913–1988

	Stanislav HONSEJK
Datum narození	10. 12. 1913
Místo narození	Sobotice (č. o. Český Dub)
Datum úmrtí	10. 5. 1988
Místo úmrtí	Turnov
Povolání	Sochař nebo medailér‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 16. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/54445

HONSEJK, Stanislav (též HONZEJK), * 10. 12. 1913 Sobotice (č. o. Český Dub), † 10. 5. 1988 Turnov, sochař, glyptik

Syn z dělnické rodiny. 1929–33 studoval glyptiku – rytí do drahokamů, skla a kovů na Státní odborné škole šperkařské v Turnově. Ve studiu pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, 1933–37 ve speciálním ateliéru Josefa Drahoňovského pro modelování a rytí v kameni a ve skle. 1935 ze zdravotních důvodů školu přerušil, později vykonal základní vojenskou službu. Na školu se vrátil 1937, po smrti Drahoňovského absolvoval 1941 u jeho nástupce Karla Štipla. Patřil k Drahoňovského nejvšestrannějším žákům, již na studiích se podílel na prestižních úkolech, realizoval rytiny ve skle a křišťálu, 1938 vytvořil intaglii s portrétem T. G. Masaryka, 1939 rytinu Miss Koh-i-noor pro připravovanou expozici firmy Waldes na světové výstavě v New Yorku. Kvůli neutěšené finanční situaci rodiny si od mládí musel vydělávat sám, 1937–41 externě spolupracoval jako rytec skla s firmou Františka Toma v Loužnici (u Železného Brodu). Po ukončení studií byl krátce totálně nasazen v Semilech, 1941 si otevřel vlastní ateliér v Turnově, 1942 se stal členem Turnovského díla, s nímž pravidelně vystavoval. Jako návrhář skla pracoval na zakázkách pro několik firem v Železném Brodě.

Nejvíce vynikal v glyptice, věnoval se převážně rytí kamejí a intaglií do polodrahokamů, ceněné byly náměty většinou zaměřené na ženský a dívčí akt (i skupinový), ohlas měly portréty nebo rytiny v záhnědě (Léda, Volnost, Madona s děckem). H. tvořil též komorní plastiku, opět ženské a dívčí akty, významné však byly portréty a jinošské akty. Stylově náležel k předním představitelům pozdního českého novoklasicismu. 1945–47 pracoval ve vlastním ateliéru v Jablonci nad Nisou, kde se zasloužil o počeštění sklářské výroby. Od 1947 učil v Turnově na Státní odborné škole šperkařské. Tehdy navrhoval také odznaky, náramky, plakety nebo portrétní medaile (E. Beneše, T. G. Masaryka, K. Marxe, J. Švermy, J. V. Stalina), ale rovněž soubor mešního náčiní pro Jednotu českých bratří v Mladé Boleslavi. V lednu 1954 byl obviněn ze sdružování proti republice, zatčen a odsouzen na tři roky do vězení. 1955 byl v rámci částečné amnestie propuštěn na svobodu. Vrátil se s podlomeným zdravím, byl vyloučen ze Svazu československých výtvarných umělců, nemohl vyučovat ve škole ani se uplatnit jako výtvarník, 1956 ho zaměstnaly jako seřizovače Turnovské brusírny. Od 1961 brousil syntetické kameny v národním podniku Preciosa. Jako výtvarník se podílel výlučně na anonymních zakázkách, autorská tvorba (váza s portrétem Ivana Mičurina, návrhy šperků, gem a kamejí) nesměla být přijata do výroby. Soukromě tvořené drobné kameje v achátu, perleti, jantaru aj. nesměl vystavovat. Pouze na hřbitovech se občas objevily jeho cizelované plakety s portréty zesnulých. Trpěl uměleckou i občanskou izolací. 1967 si zakoupil chalupu v Rovensku pod Troskami, kam se 1975 po odchodu do důchodu přestěhoval a zřídil si tam malý glyptický ateliér. V závěru života se potýkal se závažnými zdravotními problémy, které mu znemožnily ryteckou práci. 1990 byl posmrtně rehabilitován. Výstava v Rovensku (2008) ukázala šíři jeho talentu. H. dílo je většinou rozptýleno v soukromých sbírkách.

Martin Kučera

Literatura

Toman 1, s. 366
SČSVU 3, s. 247
M. Jaluška, S. H., akademický sochař, glyptik…, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 16, 2003, s. 251–252
M. Cogan, Josef Drahoňovský a česká glyptická škola, in: tamtéž 18, 2005, s. 143–146
L. Šmejcová, Výjimečné dílo vzácného člověka. K nedožitým 95. narozeninám S. H., in: Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník Českého ráje a Podještědí 15 (31), 2008, č. 4, s. 302–305
https://cs.isabart.org/person/41191 (stav k 22. 4. 2022).

Reference