HOPFNER Theodor 1886–1946

	Theodor HOPFNER
Datum narození	7. 4. 1886
Místo narození	Trutnov
Datum úmrtí	9. 2. 1946
Místo úmrtí	Ruzyně (Praha)
Povolání	Jazykovědec‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 27-28. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47650

HOPFNER, Theodor, * 7. 4. 1886 Trutnov, † 9. 2. 1946 Ruzyně (Praha), klasický filolog, pedagog

Nejmladší ze tří dětí ředitele reálky Friedricha H. a Anny, roz. Tupetzové, bratr geodeta a geofyzika Friedricha H. (1881–1949) a Alexandra H. (1884–1891). Otec vyučoval matematiku na trutnovské reálce, 1886 byl přeložen na německou reálku do Prahy. H. odmaturoval 1905 na německém gymnáziu na Smíchově (dnes Praha). Vystudoval klasickou filologii a egyptologii na Filozofické fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (žák Carla Holzingera von Weidich a Aloise Rzacha). Navštěvoval též přednášky z orientalistiky (u semitisty Maxe Grünerta), německé literatury a arabštiny. 1909 získal aprobaci pro výuku latiny a řečtiny na středních školách. 1911 obdržel titul Dr. Phil. Jeho absolventská práce Über den Sprachgebrauch des Thomas Magisters, Demetrios Triklinios, Manuel Moschopulos in ihren Scholien zu Aischylos, Sophokles, Euripides, Aristophanes, Pindar, Hesiod, Theokrit vyšla tiskem 1912 ve Vídni. Po studiích H. učil na pražských německých gymnáziích (Smíchov, Nové Město a Malá Strana). Roku 1919 se habilitoval z klasické filologie na Filozofické fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity, 1919/20 nastoupil univerzitní kariéru. 1923 byl jmenován mimořádným a 1928 řádným profesorem klasické filologie. 1935/36 zastával úřad děkana a 1936/37 proděkana. Přednášel řeckou a latinskou literaturu starověku, ale jeho publikační činnost se soustředila především na náboženské a kulturní dějiny téhož období. Psal o egyptských, řeckých či orientálních mysterijních kultech a o dějinách raného křesťanství v Egyptě a Orientu. Pětisvazková edice Fontes historiae religionis Aegyptiacae (Bonn 1922–1925) a dvousvazkové pojednání Griechisch-ägyptischer Offenbarungszauber (Leipzig 1921, 1924) představovaly H. nejvýznamnější díla. Přispíval do odborných časopisů (např. Archiv orientální). Od 1916 člen a od 1919 předseda Německé společnosti pro vědy o starověku v Praze. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století podnikl studijní cesty do Itálie, Řecka a Egypta. Udržoval kontakt s českými orientalisty a egyptology. Na doporučení zakladatele české egyptologie Františka Lexy byl H. 1930 kooptován do Orientálního ústavu v Praze; 1934 mu bylo uděleno řádné členství. 1936 se stal členem ČAVU a 1938 členem korespondentem Egyptského vědeckého institutu (Institut d’ Égypte) v Káhiře. 1940 vstoupil do NSDAP, aby získal zpět postavení řádného profesora, o něž přišel po německé okupaci ČSR. Roku 1941 byl jmenován řádným profesorem v říšské službě. H. se oženil 1921 s Beatrix, roz. Benešovou (* 1883), dcerou inspektora Československých státních drah. Po skončení druhé světové války byl od své ženy, odsunuté do sovětské okupační zóny v Německu, odloučen a deportován do internačního tábora v Ruzyni, kde zemřel.

Vojtěch Szajkó

Dílo

výběr: Der Tierkult der alten Ägypter nach den griechisch-römischen Berichten und den wichtigeren Denkmälern, Wien 1913; Griechische Mystik, Leipzig 1923; Die griechisch-orientalischen Mysterien; Handel und Geldwesen im Altertum, obojí 1924; Orient und griechische Philosophie, Leipzig 1925; Reisebrief aus Oberägypten, in: Deutsche Zeitung Bohemia 10. 4. 1937, s. 7–8; Das Sexualleben der Griechen und Römer von den Anfängen bis ins 6. Jahrhundert nach Christus, 1938; Plutarch über Isis und Osiris. Text, Übersetzung und Kommentar, 2 Teile, 1940, 1942 (2. vyd. Darmstadt 1967, 3. vyd. Hildesheim 1974); Griechisch-lateinisch-deutsches Quellenbuch zur Siedlung und Geschichte der Germanen im böhmisch-mährischen, schlesischen und Karpathenraume; Die Judenfrage bei Griechen und Römern, obojí 1943.

Literatura

Jaksch, s. 109
OSND 2/2, s. 1198
ÖBL 2, s. 415–416 (se soupisem díla a literatury)
BL 1, s. 679
Dekan Prof. Dr. T. H. – 50 Jahre alt, in: Deutsche Zeitung Bohemia 5. 4. 1936, s. 3–4
Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 182
A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, rejstřík
W. B. Oerter, T. H., in: Českoslovenští vědci v Orientu 2, A. Jůnová Macková a kol., 2013, s. 313–338 (s prameny a literaturou).

Prameny

Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), inv. č. 3, s. 196

fond Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze, Knihy zkušebních protokolů, inv. č. 2, Kniha zkušebních protokolů, sv. II (1905–1910), s. 361
fond Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze, kart. č. 49, inv. č. 508, personální spis T. H.
NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 193, obr. 848 a 850.

Reference