HOPP Hippolyt 1869–1919
| Hyppolyt HOPP | |
| |
| Datum narození | 23. 6. 1869 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 29. 5. 1919 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Hudební skladatel Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 28. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77111 |
HOPP, Hippolyt, * 23. 6. 1869 Praha, † 29. 5. 1919 Praha, hudební skladatel, ředitel kůru, pedagog
Nejstarší ze tří synů z rodiny knihaře. 1885 nastoupil na Varhanickou školu v Praze, která se ještě za dob H. studií sloučila s Pražskou konzervatoří. Po absolutoriu působil jako varhaník v jednom z pražských chrámů. 1891 odešel na Valašsko, kde působil 1891–95 jako vedlejší učitel zpěvu na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Od 1896 žil na jižní Moravě v Hodoníně, 1899 se tam oženil s vdovou po předchozím regenschorim Cecílií Koperovou, manželství zůstalo bezdětné. Ve městě byl varhaníkem a ředitelem kůru kostela svatého Vavřince a učil na české reálce. Stal se členem Sokola a Měšťanské besedy (dříve spolek Svatopluk), řídil pěvecké sbory Hlahol a Hodonský sbor dámský. Pomáhal zakládat Společnost Slovenského muzea v Hodoníně. Pravděpodobně vlastnil a vedl hudební školu. Jako člen brněnského Klubu přátel umění se stýkal s Leošem Janáčkem. Léta 1903–18 patřila k vrcholům H. kariéry. Tehdy zastával místo vedlejšího učitele zpěvu na Zemské vyšší české reálce, kde se potkal a spolupracoval s dramatikem Jiřím Mahenem. V Měšťanské besedě se uplatnil jako ředitel hudby, byl členem jejího užšího výboru a založil vokální uskupení Besední kvarteto. S ochotnickým spolkem nastudoval operu Viléma Blodka V studni. Sám komponoval zejména písně a sbory v klasickém duchu poplatném Bedřichu Smetanovi. Dbal na melodii a význam slova v hudbě. Jeho odkaz čítá na čtyřicet opusů, k nimž se řadí např. písně Naše řeč, Králem a Dvě písně, sbory Ta černovská neděľa, Svatební pochod a Vodotrysk pro mužský sbor nebo instrumentální kompozice Moravské tance, Slovácké tance, Valašský tanec a také symfonická báseň Šuměna. Dodnes živé zůstaly dva cykly instruktivních skladeb pro klavír Dětem pro radost (op. 21 a 31), zaměřené na praktické zvládnutí elementární techniky hry na klavír.
Pavlína Malíková
Literatura
- Slovácko 13. 12. 1907, s. 41
- HS 1, s. 465
- Hodonínské listy 26. 1. 1889, s. 12
- H. H., in: Cyril 17, 1890, č. 9, s. 66
- Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost města, 1979, s. 249
- A. Měchurová, Hodonínský symfonický orchestr, 2010 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno), s. 6
- P. Spěvák, Občanské elity Hodonína a jejich spolkový život 1861–1914, 2011 (diplomová práce, FF MU, Brno), s. 83
- P. Malíková, H. H., jménem Němec, rodem Čech, avšak srdcem Moravan, in: Malovaný kraj 50, 2014, č. 6, s. 9
- táž, H. H. – hudební osobnost města Hodonína, in: Slovácko 2014, 56, 2015, s. 233–239
- https://ctemeradi.webnode.cz/regionalni-osobnosti/hopp-hippolyt/ (stav k 27. 5. 2022).
Reference
