HORÁK Bohuslav 1881–1960

	Bohuslav HORÁK
Datum narození	3. 3. 1881
Místo narození	Cheb
Datum úmrtí	26. 12. 1960
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Geograf‎; Geodet nebo kartograf‎; Pedagog‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 42–43. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53785

HORÁK, Bohuslav, * 3. 3. 1881 Cheb, † 26. 12. 1960 Praha, historik, geograf

Syn železničního zaměstnance, později inspektora Václava H. (1840–1924) a Anny Augusty, roz. Müllerové. Do osmi let žil v rodišti, poté v Plzni, kde H. maturoval na německém gymnáziu. V Praze se zapsal na Filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity, z učitelů ho nejvíce ovlivnili Lubor Niederle a Moritz Winternitz. Studium ukončil disertační prací Starověké zprávy o trpaslících v Africe a Indii (PhDr. 1905). Vyučoval na gymnáziích v Praze a Plzni. Aktivně spolupracoval s historickými a geografickými spolky (1912 recenzoval ve Sborníku České společnosti zeměvědné dílo Wilhelma Friedricha o historické geografii předkolonizačních Čech). Zabýval se historickou vlastivědou a archeologií, 1906–09 zkoumal hradiště ve Starém Plzenci.

Po vzniku ČSR se 1921 habilitoval na Filozofické fakultě nově zřízené Masarykovy univerzity v Brně, na níž vybudoval s Františkem Koláčkem zeměpisný ústav. 1927 byl jmenován mimořádným a o pět let později řádným profesorem historické a politické geografie. Působil v Národní radě badatelské, od 1931 vedl její názvoslovnou komisi. 1938/39 zastával úřad děkana Filozofické fakulty MU. V době druhé světové války, kdy byly zavřeny české vysoké školy, vyučoval jako středoškolský profesor v Praze. Po válce se vrátil na brněnskou univerzitu, přednášel až do 1951, kdy odešel do penze. 1952–54 vedl Kabinet pro historickou geografii ČSAV v Praze. Patřil k iniciátorům Atlasu dějin ČSSR (1965, hlavní redaktor Jaroslav Purš). H. trvale žil v Praze-Bubenči, kde byl v rodinném hrobě pohřben.

Je autorem početných děl z historické geografie, dějin zeměpisu a historické etnologie. Ovládal jak historickou, tak geografickou metodu práce. Již od studií se věnoval období starověku (Gallové v českých zemích, 1923; Geografický a etnografický obraz českých zemí v době římského císařství, 1955), provedl geografický rozbor cestopisu Jana Marignoly či spisů Vavřince z Březové. Typické pro jeho dílo bylo lineární pojetí času, často jako základní pramen využíval staré mapy. Již 1920 podal návrh na soupis map českých zemí, který realizoval až o více než třicet let později František Roubík. V Neubertově nakladatelství vydával od 1921 dvacet let Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku (s Jiřím Čermákem a Ivanem Honlem). Jako editor zpřístupnil cestopis Milión Marca Pola a cestopis Daniela Vettera o Islandu nebo historické prameny (např. Šemberovu mapu Moravy). K vrcholům H. díla se řadí obsáhlá, dodnes nepřekonaná třísvazková syntéza Dějiny zeměpisu (Starověk a středověk, 1954; Doba velkých objevů 15. a 16. století, 1958; Novověk od 17. století, 1968), na níž spolupracoval s I. Honlem, D. Trávníčkem a M. Stadlerovou. Časově je dovedena do počátku 20. století; doprovází ji podrobná bibliografie. H. rodný dům byl 1975 označen pamětní deskou, ta se však nedochovala.

Jiří Martínek

Dílo

Geografie na základě kroniky Kosmovy, 1910; Kritika starověkých zpráv o ústí řeky Oxu, 1922; Sámova říše, 1923; Československá republika, 1928; Pavla Stránského historický obraz Čech, 1929; Daniel Vetter a jeho Islandia, 1931; České výpravy za neznámými světy, 1942; Marko Polo, jeho dílo a cesty, 1949; Descriptio civitatum ad septemtrionales plagam Danubii (tzv. Bavorský geograf), 1956 (s D. Trávníčkem).

Literatura

OSND 2/2, s. 1200
MSN 3, s. 284
ČBS, s. 226
Kutnar, s. 915
Tomeš 1, s. 495
Sklenář, s. 226–227
Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 155–156
Lidová kultura, s. 77
F. Říkovský, Vědecká činnost B. H., in: Výbor z kritických studií B. H., I. Honl (ed.), 1941, s. 7–16
D. Trávníček, Univ. prof. Dr. B. H. sedmdesátníkem, in: Zprávy anthropologické společnosti 4, 1951, s. 2–4
K. Uhl, Sedmdesát let univ. prof. Dra B. H., in: Sborník Československé společnosti zeměpisné 56, 1951, s. 15–23
I. Honl, Význam prof. dr. B. H. v české kartografii, in: Kartografický přehled 6, 1951–1952, s. 48–50
M. Stadlerová, Prof. dr. B. H. pětasedmdesátníkem, in: Sborník Československé společnosti zeměpisné 61, 1956, s. 114–118
J. Kunský, Univ. profesor dr. B. H., in: tamtéž 66, 1961, s. 1–5
I. Honl, Prof. dr. B. H. nositel Řádu práce 3. 3. 1881 – 26. 12. 1960, in: ČSPSČ 69, 1961, č. 2, s. 66–69
V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 235
D. Trávníček, Přehled vývoje české historické geografie od založení České společnosti zeměvědné až do počátku druhé světové války, in: Historická geografie, sv. 4, 1970, s. 164–178
týž, Sté výročí narození B. H., in: Sborník Československé geografické společnosti 85, 1980, s. 293–296
J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 204
J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník), 2008 (vyšlo 2009), s. 108–110.

Prameny

SOA, Plzeň, sbírka matrik, řkt. f. ú. Cheb – sv. Mikuláš (1880–1890), sv. 102, fol. 39

Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908), inv. č. 2, s. 819
Archiv Masarykovy univerzity, Brno, osobní fond.

Reference