HORÁK Jiří 1884–1975

	Jiří HORÁK
	;
Datum narození	4. 12. 1884
Místo narození	Benešov
Datum úmrtí	14. 8. 1975
Místo úmrtí	Martin (Slovensko)
Povolání	Etnograf‎; Jazykovědec‎; Pedagog‎; Literární historik, kritik nebo teoretik‎; Sběratel nebo upravivatel lidových písní‎
Významnost	B
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 47–48. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47675

HORÁK, Jiří, * 4. 12. 1884 Benešov, † 14. 8. 1975 Martin (Slovensko), slavista, literární historik, folklorista, bibliograf

Syn právníka Otakara H. a Karoliny, roz. Paroubkové. Po maturitě na gymnáziu v rodišti (1902) absolvoval na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze slavistiku a germanistiku (1902–06). Studium zakončil zkouškami ze slovanské filologie, národopisu a filozofie a obhajobou práce Tři čeští spisovatelé v Haliči (PhDr. 1916). Během první světové války sbíral české lidové písně. Po válce působil ve Státním ústavu pro lidovou píseň. 1906–19 byl středoškolským profesorem první české reálky v Praze v Ječné ulici a gymnázia na Vinohradech. 1919 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin literatur slovanských a lidového podání slovanského s pracemi Slovanské vlivy v literatuře české a Ukrajinské látky v literatuře české do r. 1874. Mezi 1922–26 přednášel jako mimořádný profesor srovnávacích dějin literatur slovanských na Filozofické fakultě MU v Brně, 1927 byl jmenován profesorem FF UK. 1929 vykonával funkci generálního sekretáře I. sjezdu slovanských filologů v Praze. Úřad předsedy Národopisné společnosti československé zastával 1928–32 (již od 1917 redigoval Národopisný věstník, který společnost vydávala). 1932/33 byl děkanem FF UK, poté proděkanem. Od 1936 na fakultě řídil seminář pro slovanskou filologii. 1934 se podílel na založení Literárněhistorické společnosti.

Za protektorátu působil jako předseda hlavního výboru Státního ústavu pro lidovou píseň. Zapojil se do domácího odboje, 1944–45 byl vězněn v Praze na Pankráci. V létě 1945 byl vybrán do funkce prvního poválečného československého velvyslance v SSSR, kde působil do června 1948. Svým vědeckým zaměřením měl mj. symbolizovat novou, „slovanskou“ orientaci zahraniční politiky ČSR.

Po návratu do vlasti vyučoval na FF UK. Od založení ČSAV 1952 působil jako vedoucí pracovník Kabinetu pro lidovou píseň (do 1954), poté folkloristického oddělení Kabinetu pro etnografii a folkloristiku (1954–56), načež se 1957 stal ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, v jeho čele stál do 1963. Až do svého penzionování 1971 zůstal pracovníkem ústavu. Stal se členem ČAVU (1924), KČSN (1925), Slovanského ústavu (1927), Československé národní rady badatelské (1935), Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě a zahraničních vědeckých společností. 1956 byl zvolen akademikem ČSAV. 1964 mu byl udělen Řád práce a 1971 zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo a zlatá plaketa ČSAV F. Palackého Za zásluhy ve společenských vědách. 1975 byl jmenován čestným členem Polské národopisné společnosti.

Vedle ruštiny a polštiny aktivně ovládal řadu dalších slovanských jazyků. Odborně se zabýval slovanskou literaturou, folkloristikou, historií a národopisem. Pojednáním o českém a slovenském národopisu přispěl do druhého dílu Československé vlastivědy, do tematického celku Člověk (1933). Podílel se na vzniku Ottova slovníku naučného nové doby, Masarykova slovníku naučného a Volkskundliche Bibliographie. Věnoval se též české pohádce a české a slovenské lidové písni, např. v pracích Naše písně (1940), Český Honza (1940), České pohádky (1944), Naše lidová píseň (1946). Ceněnou publikací byla práce Z dějin literatur slovanských (1948). Vydal přes dvě stě článků, statí a publikací. Publikoval řadu recenzí, drobných zpráv a referátů, vystupoval také v rozhlase. Někdy se podepisoval jako Jur H.

Jeho manželkou se 1936 stala Anna Gašparíková-Horáková (1896–1987), archivářka T. G. Masaryka. Manželé žili ve vile v ulici Na Ořechovce (čp. 732/71) v Praze-Střešovicích. Poslední léta trávil H. ve slovenském Martině, rodišti své manželky. Tamní dům dnes slouží jako Múzeum kultúry Čechov na Slovensku. Manželé byli pohřbeni na Národním hřbitově v Martině. Po H. dostala 1981 název ulice v Praze-Stodůlkách.

Kristýna Kaucká

Dílo

soupisy, in: Z. Mišurec, Výběrová bibliografie publikovaných etnografických a folkloristických prací akademika J. H., in: ČL 51, 1964, č. 5–6, s. 379–384; Bibliografický soupis prací akad. J. H. s přehledem jeho činnosti, 1979, R. Antonín – Z. Urban – J. Petr (eds.); výběr: Písně o zrušení roboty, in: Agrární archiv 5, 1918, s. 231–246; Štúrova kniha „O národních písních a pověstech plemen slovanských“, in: Z dějin české literatury. Sborník statí, věnovaný Jaroslavu Vlčkovi k šedesátinám od jeho spolupracovníků a žáků, 1920, s. 172–187; Kladské písničky, 1925 (s J. Š. Kubínem); Les ballades populaires tchèques et slovaques, Paris 1926; Tradice slovanského východu, in: Strážce tradice. Arnu Novákovi na památku, 1940, s. 234–264; Pohádky a písně Lužických Srbů, 1959; Jacob Grimm und die slawische Volkskunde, in: Deutsches Jahrbuch für Volkskunde 9, 1963, s. 11–70; Humor, Witz und Satire im slawischen Volkslied, in: Beiträge zur Sprachwissenschaft, Volkskunde und Lieraturforschung. Wolfgang Steinitz zum 60. Geburtstag, Berlin 1965, s. 146–156.

Literatura

MSN 3, s. 285
OSND 2/2, s. 1200–1201
KSN 5, s. 229
HS 1, s. 468 až 469
Kudělka–Šimeček, s. 160–162
Kutnar, s. 898
NBS, s. 202
MČE 2, s. 825
SBS 2, s. 376–377
BLS 3, s. 555–556
ČAVU, s. 109–110
ČBS, s. 227
LČL 2/1, s. 264–267
Tomeš 1, s. 496
Lidová kultura, s. 77–79
J. Dolanský, Prof. J. H., učitel dějin slovanských literatur, in: ČL 41, 1954, č. 6, s. 251–253
Pozdravy akademiků J. H. k osmdesátinám, in: tamtéž 51, 1964, s. 257–261 (se soupisem díla)
Z. Urban, SSSR a ideový svět akademika J. H. (1917–1945), in: tamtéž 65, 1978, č. 2, s. 95–97
J. Jech, J. H. a Český lid, in: ČL 78, 1991, č. 3, s. 156–162
H. Barvíková – V. Podaný – H. Janderová, Fondy a sbírky Archivu Akademie věd České republiky, 1999, s. 187
Slavista J. H. v kontexte literatúry a folklóru 1, H. Hlôšková – I. Pospíšil – A. Zelenková (eds.), Brno–Bratislava 2012
Diplomacie Československa 2, J. Dejmek (ed.), 2013, s. 90–93
cs.wikipedia.org (stav k 18. 3. 2022)
nekrology: A. Robek, Akademik J. H. (4. 12. 1884–14. 8. 1975), in: Věstník ČSAV 84, 1975, s. 335 až 337
týž, Akademik J. H. zemřel, in: ČL 63, 1976, č. 1, s. 1–3
J. Vařeka, Za akademikem J. H., in: Národopisné aktuality 13, 1976, č. 1, s. 53–54
K. Krejčí, J. H., in: Slavia 45, 1976, č. 1, s. 106–109.

Prameny

SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Benešov, matrika nar. (1872–1885), sign. 40, fol. 319

Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916), inv. č. 3, s. 1467
Archiv AV ČR, Praha, osobní fond
fond Prezidium ČSAV, kart. 4, 17. zasedání prezidia ČSAV, 18. listopadu 1954, bod VII.

Reference