HORÁK Josef 1874–1960

	Josef HORÁK
Datum narození	18. 3. 1874
Místo narození	Proseč (u Chrudimi)
Datum úmrtí	1. 5. 1960
Místo úmrtí	Plzeň
Povolání	Pedagog‎; Hudební skladatel‎; Hudební interpret‎; Mecenáš nebo organizátor hudebního života‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 49–50. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/68594

HORÁK, Josef, * 18. 3. 1874 Proseč (u Chrudimi), † 1. 5. 1960 Plzeň, hudební skladatel, vojenský kapelník

Základy hudebního vzdělání získal údajně od otce, vojenského hudebníka Františka H. Od 1892 byl houslistou, kontrabasistou a hráčem na helikon, členem vojenské hudby pěšího pluku č. 69 ve Vídni. 1893–1905 kapela vystupovala v Budapešti, kde se H. zdokonaloval v teorii u profesora Zemské hudební akademie Hanse Koesslera. Pluk od 1907 sídlil v Pécsi (Maďarsko), kde H. řídil také Filharmonickou společnost a uváděl symfonické koncerty. Pluk s kapelou, obsazenou především českými hudebníky, byl 1915 přeložen do Plzně. Ze spojení s hudbou pluku č. 48 vznikla po 1918 posádková hudba Plzeň s H. v čele. 1920, po přeměně posádkových hudeb na plukovní, se stala hudbou pěšího pluku č. 18 a H. ji nadále vedl. Jako dirigent se podílel také na představeních plzeňského Městského divadla a 1924–44 vystupoval i s Plzeňskou filharmonií. Na odpočinek odešel 1927 v hodnosti štábního kapitána. Byl členem Penzijního spolku vojenských kapelníků.

Pro potřeby vojenských kapel upravil díla českých skladatelů (Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha ad.), která po schválení ministerstvem národní obrany obohatila repertoár dalších vojenských orchestrů. H. komponoval orchestrální pochody, předehry (Armida, Dagmar, Godiva), komorní skladby (smyčcové kvartety, dechový kvintet), písně, sbory, duchovní díla (Missa solemnis, Česká vánoční mše). Ve své době větší úspěch zaznamenala opereta Maria Lucia na libreto Josefa Tanzera. V Plzni ji 13. 11. 1927 uvedlo české a 23. 3. 1929 německé Městské divadlo (pod názvem Fächer der Herzogin /Vějíř vévodkyně/), hrána byla také v Chebu a vysílal ji rozhlas. K inscenaci operety Kněžna Nataša, rovněž na Tanzerovo libreto, na jejíž výpravě se měl podílet Josef Skupa a uvedení bylo ohlášeno v Plzni na sezonu 1928/29, nedošlo. Neprovedena zůstala též opera Lucká válka, koncertně se z ní však uplatnila instrumentální čísla. H. zanechal také scénické a filmové hudby a skladby pro sokolská cvičení. Hudbě se věnovaly jeho dcery Ota Horáková (1904–1969), operní pěvkyně, a Marie Fialová, klavíristka a učitelka v Plzni. H. byl pohřben v Plzni-Bolevci.

Vlasta Reittererová

Literatura

HS 1, s. 469
Český deník 1. 3. 1927, s. 4 a 18. 11. 1927, s. 4
A. Špelda, J. H. sedmdesátníkem, in: tamtéž 18. 3. 1944
týž, J. H., in: Hudební rozhledy 7, 1954, s. 166
Pravda (Plzeň) 19. 3. 1974, s. 5
M. Mrázek, Památce hudební rodiny Horákových, in: Hudební rozhledy 27, 1974, č. 8, s. 378–379
H. Pelzl, J. H., in: Informační zpravodaj Svazu vojáků v záloze (Klub absolventů vojenské konzervatoře) 2, 2012, č. 104, s. 2–4
J. Fiala, Vojenské kapely v koncertech plzeňského pěveckého spolku Hlahol, 2019, rejstřík
www.ceskyhudebnislovnik.cz
encyklopedie.plzen.eu (vše stav k 7. 4. 2022).

Prameny

Österreichisches Staatsarchiv Wien, fond Kriegsarchiv, Personalakt a Grundbuch 4/37

Archiv města Plzně, osobní fond.

Reference