HORÁK Josef 1882–1926
| Josef HORÁK | |
| |
| Datum narození | 18. 9. 1882 |
|---|---|
| Místo narození | Vrátno (u Mladé Boleslavi) |
| Datum úmrtí | 26. 8. 1926 |
| Místo úmrtí | Ostroměř (u Hořic) |
| Povolání | Právník |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 50. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47677 |
HORÁK, Josef, * 18. 9. 1882 Vrátno (u Mladé Boleslavi), † 26. 8. 1926 Ostroměř (u Hořic), bankovní úředník, právník, národohospodář
Syn rolníka Josefa H. a Anny, roz. Svobodové. Po gymnáziu v Mladé Boleslavi studoval práva na univerzitě v Innsbrucku (zimní semestr 1900/01) a na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (JUDr. 1905). Jako právní koncipient působil 1905–08 ve Fryštátu (dnes součást Karviné) a v Čáslavi. H. se stal 1908 advokátním koncipistou hypotečního oddělení Živnostenské banky v Praze. 1913 mu byla udělena prokura. 1917 byl jmenován náměstkem ředitele právního a hypotečního oddělení, které 1919–20 sám vedl. Patřil mezi blízké spolupracovníky vrchního ředitele Živnostenské banky a předního českého bankéře Jaroslava Preisse. Ve spolupráci s jeho prvním náměstkem Antonínem Tillem sjednal H. 1919 v USA úvěr na nákup americké bavlny pro ČSR. 1920 se stal ředitelem průmyslového oddělení spravujícího agendu koncernových společností a dalších průmyslových a obchodních podniků, které udržovaly spojení s Živnostenskou bankou. Průmyslové oddělení zajišťovalo také nostrifikaci a akcionování dosud soukromých firem; H. získával do koncernu Živnostenské banky lukrativní podniky z celé ČSR.
Ve dvacátých letech 20. století předsedal správním radám několika společností (např. Schwarzkopf a spol., akciová továrna na usně, obuv a řemeny v Sušici; Bantlinovy chemické továrny akciová společnost v Perečíně /u Užhorodu/; Verneřické doly na měď, akciová společnost, Praha). Zároveň byl členem správních rad z odvětví chemického a železářského průmyslu. H. disponoval vynikajícími jazykovými schopnostmi, které využil při práci pro Syndikát československých bank. Byl autorem četných národohospodářských úvah, které vyšly tiskem, a odborných pojednání z dějin bankovnictví; založil českou bankovní historiografii. Podílel se na publikaci s názvem Živnostenská banka v Praze 1869–1918 (1919). Spáchal sebevraždu skokem pod vlak v železniční stanici Ostroměř.
Vojtěch Szajkó
Dílo
výběr: Přehled vývoje českých obchodních bank, 1913; Das böhmische Geldwesen, in: Das böhmische Volk, Z. V. Tobolka (ed.), 1916, s. 213–226.
Literatura
- MSN 3, s. 285
- OSND 2/2, s. 1201
- AČP, s. 147
- KSN 5, s. 229
- Tomeš 1, s. 497
- Myška 2, s. 148–149 (se soupisem pramenů a literatury)
- V. Lacina, Živnostenská banka v Praze, in: F. Vencovský a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích, 1999, s. 298–307
- K. Kaucká, Živnostenská banka od založení samostatného Československa po německou okupaci (1918–1939), 2007 (bakalářská diplomová práce, Fakulta sociálních věd UK, Praha), s. 12 a 16.
Prameny
AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), kart. č. 460, poř. č. 180
- NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 195, obr. 430
- Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908), s. 824
- fond Právnická fakulta Německé univerzity v Praze, Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí, inv. č. 10 (Právněhistorická státní zkušební komise), s. 12217.
Reference
