HORÁK Josef 1931–2005

	Josef HORÁK
	;
Datum narození	24. 3. 1931
Místo narození	Znojmo
Datum úmrtí	23. 11. 2005
Místo úmrtí	Biberach an der Riß (Bádensko-Württembersko, SRN)
Povolání	Hudební interpret‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 51–52. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48786

HORÁK, Josef, * 24. 3. 1931 Znojmo, † 23. 11. 2005 Biberach an der Riß (Bádensko-Württembersko, SRN), basklarinetista, hudební pedagog

V dětství se učil hrát na housle a klavír, od dvanácti let se věnoval klarinetu. Studoval na brněnské konzervatoři u Františka Horáka a Antonína Doležala (1945–51). Do 1963 byl členem Symfonického orchestru brněnského rozhlasu, 1956 rozšířeného na Státní filharmonii Brno (od 2006 Filharmonie Brno), kde od 1954 hrál také basklarinetové party. Objevil nový způsob hry na basklarinet, díky němuž se tento dosud doplňkový nástroj úspěšně uplatnil jako sólový. Inspiroval se uměním jiných instrumentalistů, mj. violoncellisty Pabla Casalse (ten mu později jako projev uznání věnoval úpravu své skladby Zpěv ptáků). Veřejně H. uspěl s basklarinetovým partem v Janáčkově suitě Mládí s brněnskými dechovými kvintety. 24. března 1955 v Brně poprvé vystoupil s celovečerním recitálem, který na klavír doprovodil Pavel Košátko. Do té doby byla nepříliš významná a málo početná basklarinetová literatura téměř zapomenuta (zahrnovala pouze jednu sonátu a jeden koncert), proto pět ze sedmi čísel H. programu tvořily úpravy skladeb ze 17.–19. století. Komponovat pro něj začali nejdříve skladatelé z jeho okolí. H. hrál jejich skladby ve spolupráci s brněnskými instrumentalisty v různých sestavách (nejčastěji s flétnistkou Oldřiškou Vaňharovou a od 1960 též s klavíristou Brankem Čuberkou). Od 1958 s ním občas spoluúčinkoval jeho bratr, kontrabasista Pavel H. (* 9. 6. 1940 Znojmo), v letech 1956–2001 člen Státní filharmonie Brno. Od 1959 H. vystupoval v triu Komorní sdružení moderní hudby Brno (flétna, basklarinet, viola), 1960–64 rozšířeném na kvartet Musica nova Brno (flétna, basklarinet, klavír, bicí), který, kromě skladeb převážně brněnských autorů, uvedl 1961 také dílo Kreuzspiel Karlheinze Stockhausena a basklarinetovou verzi Violoncellové sonáty Paula Hindemitha. Oba autoři nabídli H. své skladby k provedení poté, co vyslechli jeho výkon v Janáčkově dechovém sextetu Mládí, který byl 1960 uveden na kurzech soudobé hudby v Darmstadtu. H. tam získal nové podněty od významných osobností (flétnista Severino Gazzelloni, violoncellista Siegfried Palm, skladatelé Karlheinz Stockhausen či Pierre Boulez). 1963–67 působil v Praze-Vinohradech jako člen orchestru Divadla československé armády (dnes Divadlo na Vinohradech). 1963 začal spolupracovat s klavíristkou Emmou Kovárnovou, zpočátku při nahrávání v rozhlasovém a filmovém studiu, 1964–66 společně hráli v souboru soudobé hudby Sonatori di Praga, od 1965 vystupovali již jako manželé také na samostatných koncertech, od 1966 jako Due Boemi, od prosince 1972 jako Due Boemi di Praga.

Po koncertu na Dnech české kultury v Biberachu přijali 1969 nabídku trvalého angažmá k pedagogické a koncertní činnosti v Německu. Odtud vyjížděli ke koncertům, nahrávání, vyučování v interpretačních kurzech v Československu, dalších evropských zemích a v zámoří. K H. nejúspěšnějším žákům se řadí instrumentalisté Luís Afonso (Brazílie), Rocco Parisi (Itálie), Fusako Sato a Makio Kimura (Japonsko), Henri Bok a Jan Guns (Nizozemsko), Renate Rusche (SRN), Tommie Lundberg, Per Olsson (Švédsko) ad. Svými výkony H. podnítil ke hře na tento nástroj také Harryho Sparnaaye, dalšího z nejvýznamnějších průkopníků sólové koncertní hry na basklarinet. H. s E. Kovárnovou 1972–78 vyučovali na Pražské konzervatoři hru soudobé komorní hudby a od devadesátých let spolupracovali s JAMU v Brně při výuce interpretace a skladby. Pro H. bylo napsáno či upraveno více než šest set skladeb, nejčastěji pro basklarinet a klavír nebo sólový basklarinet a dvě desítky basklarinetových koncertů. K jejich autorům patří kolem sta českých skladatelů (Bohuslav Martinů, Alois Hába, Karel Reiner, Karel Husa, Jan F. Fischer, Jiří Matys, Luboš Sluka, Josef Boháč, Václav Kučera, Pavel Blatný, Jiří Smutný, Jiří Bárta, Arnošt Parsch, Leoš Faltus, Ivana Loudová, Miloš Štědroň) či autorka prvního českého basklarinetového koncertu Sláva Vorlová aj., ze zahraničních kromě již jmenovaných Johannes Paul Thilman, Anestis Logothetis, Olivier Messiaen, Jo van den Booren, Violeta Dinescu, Dorothee Eberhard, Kazuo Fukushima, Norman M. Heim, Klaus Huber, Thomas Lauck, Sofia Gubajdulina aj. V H. podání zazněly také adaptace skladeb minulých staletí. Jeho umění bylo zachyceno na vinylových a kompaktních deskách domácích a zahraničích vydavatelů. Aby publiku přiblížil svůj tehdy ještě nezvyklý nástroj a nové skladby, sám interpretované skladby často komentoval. Na své koncerty si Due Boemi di Praga, kteří 1979–90 byli komorním souborem České filharmonie, zvali jako spoluúčinkující hráče na smyčcové a dechové nástroje, na kytaru, bicí (pokud na ně nehrála sama E. Kovárnová) a angažovali rovněž zpěváky. Hráli z grafických partitur (A. Logothetis: Desmotropie II aj.) a inspirovali se též obrazy (např. Richarda Bruna), podle nichž při koncertech improvizovali, anebo naopak nechávali posluchače kreslit dojmy ze slyšené hudby. H. získal vysoká domácí a zahraniční ocenění (1985 titul zasloužilý umělec, 1995 ho Americký biografický institut vybral jako osobnost roku aj.); nad tato ocenění vyniká skutečnost, že probudil světový zájem o basklarinet jako sólový koncertní nástroj. V jeho šlépějích pokračuje od 2002 basklarinetista Jiří Porubiak, od 2006 ve spolupráci s klavíristou Lukášem Michelem jako Colour Bass Duo.

Mojmír Sobotka

Literatura

HS 2, s. 1046
ČBS, s. 227
Tomeš 1, s. 497
Grove 11, s. 704
M. Štědroň, Brněnská Musica nova (1961–1964), in: ČMZM, vědy společenské 51, 1966, s. 325–344
J. Smolka, Due Boemi di Praga, in: Hudební rozhledy 31, 1978, č. 10, s. 467–469
P. Skála a kol., Čeští koncertní umělci. Instrumentalisté, 1983, s. 85–86
týž, Čeští koncertní umělci. Komorní soubory, 1987, s. 53–54
J. Porubiak, Vývoj basklarinetu a soubor Due Boemi di Praga, 2003 (diplomová práce, Institut pro umělecká studia, Ostravská univerzita)
J. Mach, J. H. a vývoj sólového basklarinetu, 2003 (diplomová práce, JAMU, Brno)
E. Bínová, Historie basklarinetu a pedagogická činnost Due Boemi di Praga, 2012 (bakalářská diplomová práce, PaedF UP Olomouc)
P. Horák, Due Boemi di Praga, 2012 (magisterská diplomová práce, JAMU, Brno)
www.ceskyhudebnislovnik.cz
V. Mojžíš, Basklarinet J. H. ..., in: Jamusica 2020, č. 1–2, s. 11–18 (dostupné z: https://jamusica.jamu.cz/?p=765).

Prameny

NM – České muzeum hudby, Praha, kroniky (22 svazků), notový archiv ad.

Reference

basklarinetista