HORŇANSKÝ Alois Václav 1871–1938

Z Biografický slovník českých zemí
Alois Václav HORŇANSKÝ
Datum narození 23. 3. 1871
Místo narození Železné (u Tišnova)
Datum úmrtí 3. 7. 1938
Místo úmrtí Velké Pavlovice (u Břeclavi)
Povolání Odborník rostlinné výroby‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 88. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/81912

HORŇANSKÝ, Alois Václav, * 23. 3. 1871 Železné (u Tišnova), † 3. 7. 1938 Velké Pavlovice (u Břeclavi), pedagog, enolog, ovocnář, redaktor

Maturoval na brněnském učitelském ústavu a od 1893 učil na obecné škole ve Velkých Pavlovicích, kde byl později jmenován řídícím učitelem; 1930 inicioval zřízení měšťanky a také výstavbu nové školní budovy. 1934 odešel do výslužby. Ve svém působišti nabádal rolníky k okrašlovacím akcím, zvelebování vinařství, účinnému postupu proti révokazu i houbovým chorobám, k rychlé výsadbě podnožových matečních vinic a rovněž k intenzivnímu ovocnářství. Byl zvolen jednatelem Okresního hospodářského spolku pro české obce tehdejšího soudního okresu Hustopeče se sídlem ve Velkých Pavlovicích. V červenci 1900 se účastnil shromáždění, na němž byly položeny základy pro ustavení Zemského vinařského spolku pro markrabství moravské (oficiálně byl založen 1902 v Bzenci), 1900 zakoupil pozemek o výměře 0,6 ha ve velkopavlovické trati Staré hory a od 1901 správcoval v tamní Státní a zemské révové školce, 1905–27 pracoval jako jednatel Zemského vinařského spolku, od 1907 řídil administraci ceněného měsíčníku Vinařský obzor a 1910–30 tento časopis spolku (a posléze rovněž Ústředního svazu československých vinařů) tištěný v Hodoníně redigoval, administroval a expedoval. Publikoval v něm desítky příspěvků. Od 1909 vydával Kapesní kalendář českých vinařů v zemích koruny svatováclavské (je známo šest ročníků). 1913 spoluzaložil místní organizaci Sokola a stál v jejím čele jako starosta, dále státní školku, která od 1923 šlechtila vyhledávané odrůdy velkopavlovické meruňky, a 1937 také vinařsko-ovocnářské družstvo. Od 1902 usiloval o zřízení vinařské školy, 1912–38 zajížděl na shromáždění do Brna jako delegát tamní Zemědělské rady, 1920 zorganizoval sjezd československých vinařů v Břeclavi, propagoval postřikovací a zaprašovací náčiní i přípravu rigolačním pluhem ve vinohradu, věnoval se pořádání výstav a vydávání odborné literatury, často přednášel. Jeho pamětní deska byla umístěna na budově velkopavlovické šlechtitelské stanice.

Šárka Novotná

Dílo

výběr: Malý vinař. Příruční knížka pro každého, kdo s vínem a révou se zaměstnává, 1909; O révokazu, zákonitých výhodách pro vinaře zamořených krajů a potírání některých škůdců vinné révy, 1911 (s kol.).

Literatura

  • Jubilejní výroční zpráva Zemského vinařského spolku pro markrabství moravské, 1912, passim
  • R. Malík, A. V. H. zemřel, in: Vinařský obzor 32, 1938, s. 182–183
  • K. Kavina a kol., Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 2, 1938, s. 220
  • M. Vávra – F. Lacina, A. V. H., československý vinařský buditel a budovatel soustředěné výroby ovocnářské, 1963, passim V. Frolec – J. Grepl, Vinohradnictví, 1973, passim
  • Z. Kuttelvašer – E. Hliněná, Bibliografie vinařských časopisů v českých zemích z let 1879–1945, 1977, s. 328 (rejstřík)
  • M. Vávra, A. V. H., in: Moravín. Sborník vinohradnicko-vinařských aktualit, 1988, s. 7–36
  • F. Lacina, A. H. jako učitel a vychovatel, in: tamtéž, s. 38–48
  • V. Pazderka, A. V. H., moravský vinařský buditel, in: Malovaný kraj. Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka 32, 1996, č. 3, s. 12–13
  • Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 10, 490
  • P. Doležal, Lexikon moravského vinařství, 2001, s. 127, 130, 205–208
  • M. Papírník – L. Šuláková, Bibliografie okresu Břeclav, 2002, s. 388 (se soupisem literatury)
  • P. Ackermann, Velký vinařský slovník, 2007, s. 60
  • V. Kraus, Vinitorium historicum, 2009, s. 181–184
  • E. Jourová, Proměny vinařství na Hodonínsku v průběhu 20. století, 2016 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno), passim
  • cs.wikipedia.org (stav k 30. 8. 2022).

Reference