HORA František Alois 1838–1916
| František Alois HORA | |
| Datum narození | 1. 7. 1838 |
|---|---|
| Místo narození | Svinařov (u Kladna) |
| Datum úmrtí | 30. 10. 1916 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání |
Matematik Pedagog Spisovatel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 32. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53642 |
HORA, František Alois, * 1. 8. 1838 Svinařov (u Kladna), † 30. 10. 1916 Plzeň, spisovatel, pedagog
Narodil se jako syn sedláka Jana H. (1784–1841), který záhy zemřel. Matka Alžběta, roz. Barochová, vedla hospodářství sama. 1858 absolvoval H. německou reálku na Starém Městě pražském, navštěvoval polytechniku v Praze (1858–61) a Vídni (1861–62), kam přestoupil kvůli obavám z policejních represí (účastnil se průvodu k hrobům českých spisovatelů). Během studií se věnoval ochotnickému divadlu. Jako profesor matematiky, krasopisu a rýsování působil nejprve ve Vídni, později na české reálce v Plzni (1864–99). Od 1863, kdy v Polsku vypuklo povstání proti carovi, byl H. stoupencem česko-polské vzájemnosti; s některými polskými spisovateli udržoval korespondenční styky. Byl členem plzeňského obecního zastupitelstva a městské rady, aktivně se účastnil spolkového života a vyvíjel osvětovou činnost (1862 se mj. podílel na založení Hlaholu plzeňského, pořádal přednášky o literatuře apod.). Jeho blízkým přítelem byl Gustav Pfleger Moravský. S manželkou Marií, roz. Lindackerovou (1846–1911), vychoval děti Jaroslava (* 1869), Annu (1870–1907) a Růženu (1878–1920). Byl pohřben na Ústředním hřbitově v Plzni. H. debutoval 1854 v časopise Zlaté klasy. Přispíval do českých periodik – např. Humoristické listy, Lumír či Ruch – i tiskovin regionálních. Jeho tvorbu ovlivnil společenský život, jehož přibývalo od šedesátých let 19. století. Jednalo se zejména o humoristické sbírky básní a deklamovánek, různé parodie, jednoaktovky, fejetony určené k hlasitému přednesu nebo dramatizaci. Upravoval také cizí divadelní hry. H. práce pro mládež měly silný didaktický rozměr. Beletrii psal též pod pseudonymy Horymír Vinařovský, Samuel Šídlo, K. Turek či Tichoslav Sklenička. Publikoval díla odborná, zvláště učebnice a technické příručky. Překládal z polštiny, především prózy a dramata (např. T. Grabowski, G. Zapolska, Z. Przybylski). Sestavil kapesní polsko-český (1890) a česko-polský slovník (1902). Z jeho podnětu byla díla některých českých spisovatelů přeložena do polštiny. Z němčiny překládal hlavně pohádky a povídky určené dětem. K vydání připravil několik preskriptivních příruček a životopis G. Pflegera Moravského (1880).
Lenka Křížová
Dílo
výběr: básně a deklamovánky: Písně starého študenta, 1865; Randály, 1867 (uprav. a rozšíř. 1884); Frmoly, 1871; Strakatina, 1871. Komedie: Česká Kalifornie aneb Petrolej v Kvasovicích, 1871; Doktor Heřmánek aneb Vypůjčená žena, 1876; Tomáš Mydlinka aneb Holič v Bramborově, 1876; Návštěva, 1876; Morduňk při měsíčku aneb Homorfie a její galáni, 1876. Učebnice a odborné práce: Technologie, 1862; Vzorky k měřickému kreslení pro nižší školy reálné 1–3, 1866; Počátkové ornamentiky pro nižší reálku a školy průmyslové, 1871; Stručná nauka o barvách, 1871; Sbírka vzorců matematických, 1874 (uprav. a rozšíř. 1881); Průvodce po Krakově, Věličce a okolí, 1884; Rukověť konverzace česko-polské, 1887.
Literatura
- OSN 11, s. 558
- MSN 3, s. 283
- KSN 5, s. 226
- LČL 2/1, s. 258–259 (se soupisem díla a literaturou)
- Šormová 1, s. 284–285
- Slezsko 8, s. 51
- Kalendárium západních Čech, 1996, s. 67.
Prameny
Divadelní ústav, Praha, dokumentace
- SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Smečno, matrika nar. (1828–1854), sign. Smečno 18, fol. 13
- SOA, Plzeň, sbírka matrik, řkt. f. ú. Plzeň, matrika zemř. (1914–1918), sign. Plzeň 105, fol. 231
- Archiv města Plzně, osobní fond (nezpracováno)
- fond Přihlášky k pobytu, H. F.
Reference