HORA Karel Jan 1881–1974

Karel Jan HORA
Datum narození	10. 2. 1881
Místo narození	Bílé Poličany (u Dvora Králové nad Labem)
Datum úmrtí	1974
Místo úmrtí	Johannesburg (Jižní Afrika)
Povolání	Obchod, služby, cestovní ruch‎ Jazykovědec‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 35. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143591

HORA, Karel Jan, * 10. 2. 1881 Bílé Poličany (u Dvora Králové nad Labem), † 1974 Johannesburg (Jižní Afrika), technik, diplomat

Syn Aloise H., ředitele biskupského panství v Chrasti (u Chrudimi), a Růženy, roz. Kerhartové. Absolvoval reálné gymnázium v Pardubicích. 1901 odjel do USA, kde pracoval v elektrotechnických továrnách a zřejmě si doplnil vzdělání (bývá uváděn s titulem inženýra). 1905 ho japonská firma působící v USA vyslala na stavbu plynárny do Ósaky. H. 1908 vstoupil do architektonické kanceláře E. de Lalande Company, Architects and Engineers. Následující rok ji opustil a s českým architektem Janem Letzelem založil vlastní kancelář Letzel & Hora v Tokiu. H. vedl její pobočku v Jokohamě. V zemi také zastupoval automobilku Laurin & Klement a podílel se na založení místního automotoklubu. H. svými dary rovněž obohatil pražské Náprstkovo muzeum. Věnoval se i překladům japonské literatury. Jeho převod samurajského etického kodexu Inazo Nitobé: Duše Japonska, Bušidó vyšel v Čechách roku 1904. H. jej přeložil z angličtiny s přihlédnutím k japonskému originálu. Publikoval několik odborných článků o japonské staré literatuře, někdy bývá označován za prvního českého japanologa.

Jako zástupce hutnické firmy Mannesmann se 1913 dostal do Šanghaje. Po vstupu Číny do první světové války 1917 se přes USA a Švédsko vrátil do vlasti. Usadil se v Poděbradech, vzápětí byl povolán na italskou frontu. Mezi dvěma světovými válkami působil v československé armádě, v cizineckém úřadě, poté jako obchodní zástupce Škodových závodů (v Číně a Jihoafrické unii). 1935 se současně stal konzulem v jihoafrickém Johannesburgu, oficiálně jím byl jmenován 1938, úřad vykonával až do 1939. Za druhé světové války načas pobýval zřejmě v Indii, později v Jižní Africe, kde se usadil jako zástupce fotografického koncernu Kodak. V Japonsku se oženil s Fuku Takemoto (* 31. 8. 1886 Wakajama, † 10. 3. 1965), s níž měl dceru Waku, provd. Erbenovou (1908–1947), a syna Karla. S manželkou se H. pravděpodobně rozvedl a znovu oženil; paní Fuku, která po dceřině smrti vychovala jejího syna, MUDr. Karla Erbena (1930–2018), dožila a byla pohřbena v Poděbradech.

Syn Karel H. (* 2. 2. 1908 Jokohama /Japonsko/, † 8. 8. 1989 Ajaccio /Francie/) sloužil rovněž v československé armádě, ve třicátých letech obchodoval v Jižní Americe. Za druhé světové války vstoupil do armády Svobodných Francouzů. Po 1948 emigroval a odešel do Francie, kde byl přijat do cizinecké legie a bojoval ve Vietnamu, Koreji a v Alžírsku; jako jeden ze tří Čechoslováků dosáhl hodnosti majora. Publikoval vzpomínky Moje matka cizinecká legie (Toronto 1977).

Jiří Martínek

Literatura

• R. Jošizawa, Fuku Horová no šógai o otte, Tokio 2002
• J. Olša, Českoslovenští diplomaté v černé Africe, 1918–1955. Počátky budování sítě česko- slovenských zastupitelských úřadů na jih od Sahary, in: Mezinárodní vztahy 2005, č. 2, s. 90–105
• V. Winkelhöferová, První český japanolog a zdatný obchodník K. J. H., in: Krajané ve starém Orientu, Ľ. Obuchová (ed.), 2008, s. 100–115
• cs.wikipedia.org (s další literaturou)
• https://podebradskeosudy.cz/horova-fuku/ (obě stav k 13. 3. 2023).