HORNÍKOVÁ Františka 1872–1918
| Františka HORNÍKOVÁ | |
 | |
| Datum narození | 15. 12. 1872 |
|---|---|
| Místo narození | Hradec Králové |
| Datum úmrtí | 11. 7. 1918 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 82–83. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77120 |
HORNÍKOVÁ, Františka (pův. jm. Proboštová), * 15. 12. 1872 Hradec Králové, † 11. 7. 1918 Praha, operetní subreta
Dcera švadleny Anny, roz. Scharfové (1852 – ? 1913), kterou legitimizoval 1881 sklepník Jan Probošt (1850–1882), původem z Těchlovic (u Hradce Králové). Datum narození a údaje o rodině se v literatuře značně rozcházejí. S křestními jmény Fany, Fanny, Fanča si vzala příjmení H. jako pseudonym, snad vzhledem k příbuzenství s rodinou J. K. Tyla prostřednictvím Marie a Františka Forchheimových-Horníkových. (František Forchheim (1853–1902), syn J. K. Tyla, a jeho žena Marie, oba herci, byli zaměstnanci Národního divadla a přijali jako druhé jméno Tylův pseudonym Horník.)
O jejím všeobecném ani hudebním vzdělání není nic známo (dosud nebyla nalezena pozůstalost). Poprvé se objevila 1889 jako sboristka v Městském divadle v Plzni u ředitele Vendelína Budila, kde postupně přebírala i sólové operetní role a objížděla se společností okolní štace. V dalších letech často měnila působiště, závazky však často nedodržela (1906 musela čelit žalobě ředitele Františka Laciny, že bez výpovědi opustila jeho brněnskou společnost). 1892 ji přijala Eliška Zöllnerová pro nově zakládaný operetní soubor. H. si rozšířila repertoár a získala operetní praxi. 1896 vystupovala ve společnosti Zöllnerové už jako vyhraněná subreta. 1902 se vrátila do Plzně, do souboru Františka Trnky. 1902–04 byla první subretou souboru Národního divadla v Brně s ředitelem F. Lacinou. Tehdy se však objevila Marie Zieglerová, lyrická subreta stejné generace, která rychle získala bezkonkurenční přízeň publika a H. brněnský soubor opustila. 1904 byla opět v Městském divadle v Plzni. 1905 vstoupila do společnosti Marie Koldínské (dědičky Pavla Švandy ze Semčic st.) v Aréně na Smíchově. 1906 hrála s Východočeskou společností. Její delší angažmá lze zaznamenat snad jen 1907–10 v Letním divadle na Vinohradech, které po smrti ředitele Jana Pištěka převzala Marie Pištěková. 1910 se H. stala občasným hostem v Divadle Deklarace na Žižkově, vzápětí však ukončila její kariéru choroba. Přestala vystupovat a pokusila se o pedagogickou dráhu. (1911 uveřejnila v Národních listech inzerát operetní školy, kterou zakládala ve svém bytě na Královských Vinohradech.) Během první světové války se 1916 výjimečně vrátila na jeviště v kladenském divadle, naposledy se na jevišti objevila 1917 v divadle Uranie v Holešovicích. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.
H. vyvolávala od počátku své pěvecké dráhy pozornost, protože svým zjevem a hereckým projevem neodpovídala převažujícímu dobovému typu mírně korpulentní operetní subrety. Její projev byl hodnocen jako inteligentní, vkusný a tvořivý, nikdy však nedosáhla vrcholu slávy. Zpívala běžný operetní repertoár, včetně některých českých premiér. V Plzni 1902 ztvárnila např. titulní roli v nově přivezeném kusu divadla na Broadwayi (G. Kerker: Kráska z New Yorku, prem. v New Yorku 1897, společnost Františka Trnky), v dalších letech zpívala česky poprvé slavná díla soudobé německé operety (F. Lehár: Der Rastelbinder / Dráteník, 1903 v Plzni s ředitelem Budilem; Die Lustige Witwe / Veselá vdova, 1906 v Hradci Králové s Východočeskou společností a ředitelem Lacinou).
Jitka Ludvová
Literatura
- HS 1, s. 474
- PBJ 2, s. 1–2 (foto)
- Národní listy 18. 12. 1906 (odpolední vyd., žaloba ředitele Laciny)
- J. Knap, Zöllnerové. Dějiny divadelního rodu, 1958, s. 150, 224, 229
- M. Šulc, Česká operetní kronika. 1863–1948, 2002, rejstřík (foto obr. 5)
- www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 23. 8. 2022).
Prameny
SOA, Hradec Králové, řkt. f. ú. Hradec Králové, matrika nar. (1860–1877), sign. 51–3507, fol. 288
- Hradec Králové, matrika odd. (1878–1906), sign. 51-3510, fol. 30 (sňatek matky a leg. otce)
- Hradec Králové, matrika zemř. (1875–1907), sign. 51-3511, fol. 107 (úmrtí leg. otce)
- NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 485, obr. 446
- M. Bukovský, Slovník světové operety, rkp. Československý rozhlas Praha, 1956, passim, in: Knihovna Divadelního ústavu, Praha.
Reference