HORNÝ Eduard 1838–1907

	Eduard HORNÝ
Datum narození	24. 9. 1838
Místo narození	Bechyně
Datum úmrtí	28. 9. 1907
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Hudební interpret‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 86. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77121

HORNÝ, Eduard, * 24. 9. 1838 Bechyně, † 28. 9. 1907 Vídeň (Rakousko), vojenský kapelník

Od devíti let ho v rodišti vyučoval místní učitel K. Parta hře na housle a bombardon. 1852–58 H. studoval hru na křídlovku u Josefa Kaila na Pražské konzervatoři, ke konci studia vstoupil na pražskou Varhanickou školu a 1856–58 absolvoval běh vojenské hudební instrumentace u Jana Pavlise na vojenské hudební škole při Jednotě ke zvelebení vojenské hudby v Čechách. 1860–61 působil jako vojenský kapelník českého pluku Nobili ve Frankfurtu nad Mohanem, 1861–68 u 29. pěšího pluku hraběte Thun-Hohensteina ve Velké Kikindě (dnes Kikinda, Srbsko) a Štýrském Hradci, u 71. pěšího pluku svobodného pána Rossbachera v Terezíně (1869–71) a v Brně (1871–80). Během brněnského pobytu působil v českých národních kruzích. Při slavnostním otevření velké dvorany Besedního domu provedl poprvé v Brně předehru k opeře Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. 1876 několikrát účinkoval s kapelou 71. pěšího pluku na koncertech Besedy brněnské se sbormistrem Leošem Janáčkem, s nímž se spřátelil. Po vypršení kontraktu u 29. pluku přijal místo u 37. pěšího pluku arcivévody Josefa v Osijeku a Oradei (1881–89), poté působil u 28. pěšího pluku Umberta I., krále italského, v Praze (1890–93), Linci (1893–94), Tridentu (1895–99) a v Českých Budějovicích (1899–1900). Za svou dlouholetou kapelnickou činnost byl 1896 vyznamenán Zlatým křížem za zásluhy. Po odchodu do zálohy roku 1900 se vrátil do Brna, kde v červenci toho roku převzal po L. Janáčkovi řízení a organizaci Českého národního orchestru, záhy však na místo kvůli sporům s orchestrem rezignoval. Závěr života strávil na odpočinku v Rakousku. H. se uplatnil i jako skladatel, autor četných pochodů, tanců, směsí a fantazií. Jeho skladby byly publikovány mj. v hudebním měsíčníku Varyto, v Českém tanečním albu Fr. A. Urbánka v Praze či v nakladatelství V. Kratochwilla ve Vídni.

Ondřej Pivoda

Dílo

výběr: Leopoldinen-Galopp, 1863; Gutenberg-Quadrille, 1867; La Mandolinata, pochod (asi 1874); Mé ideály, fantazie, 1879; Pochod na oslavu zemské jubilejní výstavy v Praze, 1891; Fantasie na „Kde domov můj“ (asi 1892); Karlův most, pochod, 1893; Našim kráskám, polka, 1893; Trauer-Marsch zur Leichen-Feier Seiner kaiserlichen Hoheit des Feld-Marschall Erzherzog Albrecht, 1895.

Literatura

HS 1, s. 475
Z Brna, in: Dalibor 1, 1873, č. 17, s. 142–143
Náš kapelník, in: Moravská orlice 4. 1. 1880, s. 1–2
Dalibor 12, 1890, č. 37, s. 291
18, 1896, č. 27–28, s. 215
Prager Tagblatt 4. 10. 1907, s. 11
K. Sázavský, Dějiny filharmonického Spolku „Besedy brněnské“ od r. 1860–1900, 1900, s. 31n.
V. Helfert, Leoš Janáček. Obraz životního a uměleckého boje. I. V poutech tradice, 1939, s. 182n.
Vojenská hudba v kultuře a historii v českých zemích, 2007, s. 78–79, 197
www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 9. 9. 2022)
encyklopedie.brna.cz (stav k 9. 9. 2022).

Prameny

Wienbibliothek im Rathaus, Wien (autografy a tisky skladeb E. H. z archivu nakladatelství V. Kratochwill)

MZM, Brno, Oddělení dějin hudby, Archiv Leoše Janáčka (korespondence E. H. s L. Janáčkem).

Reference