HORNOF Martin Bohumil 1844–1902

Z Biografický slovník českých zemí
Martin Bohumil HORNOF
Datum narození 12. 2. 1844
Místo narození Kněževes (u Rakovníka)
Datum úmrtí 8. 4. 1902
Místo úmrtí Pardubice
Povolání Pedagog‎
Spisovatel‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 83. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47720

HORNOF, Martin Bohumil, * 12. 2. 1844 Kněževes (u Rakovníka), † 8. 4. 1902 Pardubice, pedagog, spisovatel

Byl synem sedláka Josefa H. a jeho ženy Františky. V Rakovníku studoval na reálce a 1860–61 na učitelském ústavu v Praze. Stal se podučitelem v Lánech a Srbči (u Nového Strašecí) a učitelem v Ždírnici (u Nové Paky). Než byl 1869 jmenován učitelem v Holicích (od 1871 řídícím učitelem), pracoval na školské správě v Praze. Od 1891 působil jako řídící učitel na dívčí škole v Pardubicích. Byl aktivním členem mnoha spolků. Oženil se s Marií, roz. Dykastovou (1849–1922). Z manželství se narodilo sedm dětí: Božena (* 1868), spisovatel Vladimír (1870–1942), Olga (1871–1956), Ludmila († 1873), Svatoslava, provd. Kochlíková (1875–1965), jedna z prvních promovaných lékařek a první dermatoložka v českých zemích, středoškolská profesorka Milada, provd. Křížová (1876–1945), a Václav (1885–1966). H. psal zejména historické povídky pro mládež, zasazené většinou do raného středověku, byl rovněž autorem několika učebnic. Opakovaně vyšla jeho práce Stručný dějepis Čech pro školní mládež (1867). Byl také hudebníkem, pro chrámové kůry psal zejména mše a sbory, uspořádal a vydal Zpěvy církevní (1880). Publikoval např. v časopise Malý čtenář.

Jeho starším bratrem byl pedagog a spisovatel Václav H. (* 21. 9. 1840 Kněževes /u Rakovníka/, † 6. 3. 1874 Chrášťany /u Rakovníka/), který studoval na rakovnické reálce, poté 1859–60 na učitelském ústavu v Praze. Učil v Novém Strašecí a Panenském Týnci (u Loun). Kvůli nemoci se povolání vzdal. Přispíval verši např. do Světozoru a Rodinné kroniky; napsal soubor statí Ze života zvířat (1871), pojednávající o jejich vlastnostech. Z němčiny volně převedl několik povídek. V literatuře se mylně uvádí jako datum H. úmrtí 7. 4. 1902. Jeho ostatky byly z Pardubic přeneseny na Vinohradský hřbitov v Praze.

Lenka Křížová

Dílo

povídky: Bájky, 1868; Povídky dějepisné, 1878; Ničemný kníže. Chytrý Dobeš, 1880; Mnichova závěť. Pomník české slávy, 1882; prózy: Čeští vystěhovalci, 1870; Čechové před Milánem, 1923; básně: Besedníček, 1870; Oříšky (s V. H.), 1882; učebnice: Stručný dějepis všeobecný k užitku škol obecných, 1873; Přírodopis všech tří říší, 1876 (jako Josef B. H.).

Literatura

  • OSN 11, s. 632 (též Václav H.)
  • OSN 28, s. 594
  • HS 1, s. 474
  • LČL 2/1, s. 275–276 (se soupisem díla a literaturou, též Václav H.)
  • V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 115–116
  • cs.wikipedia.org (stav k 16. 5. 2022, též Václav H.).

Prameny

SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Kněževes, matrika nar. (1840 až 1861), sign. 8, fol. 6 (V. H.) a 34 (M. H.)

  • SOA, Hradec Králové, sbírka matrik, řkt. f. ú. Pardubice, Zelené předměstí, matrika zemř. (1889–1912), sign. 2660, fol. 225 (M. H.).

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HORNOF_Martin_Bohumil_1844–1902&oldid=711291“