HORWITZ Karl 1884–1925
| Karl HORWITZ | |
 | |
| Datum narození | 1. 1. 1884 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Datum úmrtí | 18. 8. 1925 |
| Místo úmrtí | Salcburk (Rakousko) |
| Povolání |
Hudební skladatel Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 100. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47737 |
HORWITZ, Karl, * 1. 1. 1884 Vídeň (Rakousko), † 18. 8. 1925 Salcburk (Rakousko), hudební skladatel a vědec, dirigent
Promoval na univerzitě ve Vídni (PhDr. 1906) a 1904–08 studoval soukromě u Arnolda Schönberga. Na jaře 1908 byl kapelníkem v městském divadle v Jablonci nad Nisou, 1911–14 kapelníkem a sbormistrem v Novém německém divadle v Praze. Patřil ke skupině devíti Schönbergových žáků, kteří mezi 1908 a 1938 působili u německých divadel v Čechách a jejichž angažmá zprostředkoval Alexander Zemlinsky (Heinrich Jalowetz, Robert Kolisko, Paul Pella, Karl Rankl, Josef Trauneck, Viktor Ullmann, Anton Webern, Fritz Zweig). V Novém německém divadle pracoval H. především pro Zemlinského a neměl vlastní dirigentskou ctižádost. Sám řídil pouze jednu premiéru, operu Die Jüdin (Židovka) Jacquese Fromentala Halévyho (23. 3. 1913). Objevil se pouze u malého počtu repríz repertoárových děl. Ač byl důležitou součástí vnitřního provozu opery a bez jeho aktivity by se provoz neobešel, zůstával pro publikum téměř neviditelný. H. odchod z Prahy tisk ani nezaregistroval. Po první světové válce vyučoval soukromě ve Vídni, kvůli zhoršujícímu se sluchu se musel dirigování vzdát. Jeho zájem platil trvale hudební vědě, zvl. edicím starší hudby (byl spolupracovníkem rakouského monumentálního díla Denkmäler der Tonkunst in Österreich, sv. 1, 2), a též kompozici. Jeho písně op. 4 a 5 byly uvedeny na 1. hudebních dnech v Donaueschingenu 1921, Symfonická předehra na 52. festivalu Všeobecného německého hudebního spolku v Düsseldorfu 1922, cyklus pro baryton a orchestr Vom Tode, věnovaný Gustavu Mahlerovi, byl proveden 2. 6. 1924 na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Praze. V posledních letech před svým předčasným úmrtím měl několik premiér svých děl v Düsseldorfu (mj. Sinfonische Ouvertüre für großes Orchester, 7. června 1922).
Jitka Ludvová
Literatura
- OSND 2/2, s. 214
- Wininger 3, s. 171
- ÖBL 2, s. 26–27 (s dílem a další literaturou)
- nekrolog: P. Stefan, K. H., in: Musikblätter des Anbruch 7, 1925, č. 8, s. 460–461
- Mahler, Gustav. Dopisy, F. Bartoš (ed.), 1962, s. 316
- BJB 1, s. 89
- J. Ludvová, Schönbergovi žáci v Čechách, in: Hudební věda 20, 1983, s. 322–342
- H. Danuser, Ein Dokument der Mahler-Verehrung aus der Schönberg-Schule, in: týž, Gustav Mahler und seine Zeit, 1991, s. 262–274
- J. Ludvová, Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945, 2012, s. 227, 339
- www.musiklexikon.ac.at (stav k 12. 1. 2022).
Reference