HORYNA Václav 1906–1997

	Václav HORYNA
Datum narození	17. 4. 1906
Místo narození	Pamětník (u Chlumce nad Cidlinou)
Datum úmrtí	25. 8. 1997
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Etnograf‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 100–101. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/80105

HORYNA, Václav, * 17. 4. 1906 Pamětník (u Chlumce nad Cidlinou), † 25. 8. 1997 Praha, pedagog, folklorista

Otec Josef H. (1880–1946) byl zemědělským dělníkem a později rolníkem. H. 1921–25 studoval učitelský ústav v Jičíně a 1929 absolvoval pedagogický kurz v Chrudimi, 1953–57 si doplnil vzdělání na královéhradecké pedagogické fakultě. 1925–66 vyučoval matematiku, češtinu a výtvarnou výchovu na různých typech škol v Chlumci nad Cidlinou, Radovesnicích (u Chlumce nad Cidlinou), Hradci Králové a Praze; jako externista působil na lesnickém odborném učilišti. 1945–49 byl vedoucím kulturní redakce nově založeného studia Československého rozhlasu v Hradci Králové a 1950–61 ředitelem muzea v Chlumci nad Cidlinou, což souviselo s jeho celoživotní osvětovou a národopisnou prací. 1966 odešel do penze.

Literárně debutoval 1924 básněmi ve Studentském časopise (vyd. F. Borový v Praze). Věnoval se zejména lidovým pověstem, které získával terénním výzkumem, prostřednictvím korespondence, ale také z editovaných a archivních pramenů. Pověsti volně zpracovával, jeho poetika byla blízká pohádkám. H. tvorba bývá srovnávána s pracemi Miloše V. Kratochvíla a Leontiny Mašínové. Postupně vydal sbírky nazvané Pověsti z kraje Malátova a Klicperova (1941, rozšíř. a přeprac. 1961 jako Sluneční střelec), Pověsti českého severovýchodu (1947), Stopami dalekých světů (1948), Poslední vřeteno (1949), Perly mezi kamením (1980), Lžíce medu – špetka pepře (1989). Období německé okupace v okolí Lanškrouna zachytil v románu Tesáno do kamene (1948). Kniha povídek Rouhači a smíškové (1975) vychází z životních osudů významných českých osobností 19. století. 1979 vyšel H. další román Hubertova brána, který se odehrává v prostředí lesnického učiliště. Kniha Důvěrné listy Václava Klementa Klicpery, čerpající z korespondence a dalších dokumentů, je beletrizací dramatikova života (1982). H. přepracoval také páté vydání románu Josefa Svátka Sedláci u Chlumce (1948). Přispíval do periodik Pochodeň, Naše vlast, Rudé právo, Literární noviny, Estetická výchova, Učitelské noviny, etnografické práce publikoval ve sborníku Hradecký kraj a v časopisech Naše vlast či Lidová tvorba. Hrál rovněž ochotnické divadlo a stal se jedním ze zakladatelů divadelní přehlídky Klicperův Chlumec (1937). V muzeu v Chlumci nad Cidlinou H. organizoval regionální výstavy a vytvořil expozici věnovanou osobnosti Václava Klimenta Klicpery. Nezanedbatelná byla jeho přednášková činnost, zejména na Královéhradecku. Pro rozhlas vytvořil pořady o významných osobnostech českého kulturního života, v televizi spolupracoval na některých dílech cyklu Úsměvy mistrů. Stal se čestným občanem Chlumce nad Cidlinou a zasloužilým pracovníkem kultury.

Lenka Křížová

Dílo

vlastivědné práce: Město v zahradách, 1947 (průvodce); Novobydžovsko, 1959 (s kolektivem, průvodce); Vlastivěda Královéhradecka, 1968 (s kolektivem); odborné práce: Pomolog Jan Říha a jeho předchůdci, 1981; Otec české veselohry. 200 let od narození V. K. Klicpery, 1792/1992, [1992].

Literatura

SČL, s. 124–125
LČL 2/1, s. 278–279
Lidová kultura, s. 81
J. Jech, Pověsti V. H., in: V. H., Lžíce medu – špetka pepře, 1989, s. 261–273
E. Koudelková, Literární ztvárnění lidových pověstí z Náchodska, 1999, passim
A. Fetters, Malý slovník regionálních autorů, in: U nás, prosinec 2012, č. 4, volná příloha, s. 18
cs.wikipedia.org (stav 26. 7. 2022).

Prameny

LA PNP, Praha, fond H. V. (V. Navrátilová, H. V. 1906–1997, 1906–1999, 2002).

Reference