HOSTAŠ Karel 1854–1934

	Karel HOSTAŠ
	;
Datum narození	11. 3. 1854
Místo narození	Poleň (u Klatov)
Datum úmrtí	22. 6. 1934
Místo úmrtí	Klatovy
Povolání	Právník‎; Archeolog‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 118–119. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47766

HOSTAŠ, Karel, * 11. 3. 1854 Poleň (u Klatov), † 22. 6. 1934 Klatovy, právník, muzejník, archeolog, regionální pracovník

Syn z početné rodiny Karla H., řeznického mistra a správce farního statku v Poleni na Klatovsku, a Johany, roz. Hlaváčkové. 1874 maturoval na klatovském gymnáziu, odešel do Prahy se záměrem studovat historii, ale z praktických důvodů vstoupil na Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Kvůli ztrátě finanční podpory po úmrtí prastrýce, poleňského faráře Viktorina Livory (1875), musel studium přerušit a vrátil se do Klatov. V dalších letech pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři význačného místního činitele JUDr. Václava Sedláčka, kde se seznámil nejen s advokátní praxí, ale také s komunální politikou. (1880 se H. oženil s Annou Pražskou.) Díky své píli studium práv dokončil (JUDr. 1885). Vykonal praxi u zemského soudu v Praze (1888–89), advokátní zkoušky složil 1889 a otevřel si praxi v Klatovech.

V následujících letech se zařadil k předním osobnostem společenského a politického života města. Po delší období byl činný zejména v Měšťanské besedě, stal se předsedou či jednatelem řady spolků (místních odborů Ústřední matice školské od 1882, Národní jednoty pošumavské od 1884), při obnovení sokolské jednoty 1886 jejím jednatelem a 1892 starostou. Pracoval ve školství, zdravotní a sociální péči, turistice, okrašlovacím spolku ad. Díky mnohostranným zásluhám byl zvolen okresním starostou (1903–20) a starostou města (1912–19; náměstkem byl od 1896). Roku 1924 byl jmenován čestným občanem Klatov.

H. se vždy zajímal o regionální historii (od 1879 publikoval historické stati), archeologii, etnografii či dějiny umění. Stal se zakladatelem klatovského městského archivu. Jako archeolog spolupracoval také s Národním muzeem, sám prováděl od počátku osmdesátých let řadu výzkumů, zejména pravěkých mohyl na Husíně u nedalekého Tajanova (1882–88) a dalších převážně mohylových lokalit (Poleňka, Habartice, Ostřetice, Kamýk-Těšnice, Točník-Špitál), ale také přímo ve městě. 1908 byl jmenován konzervátorem I. sekce Ústřední komise pro výzkum a zachování památek, pro okresy jemu svěřené (Klatovy, Sušice, Domažlice, Přeštice) zpracoval s Ferdinandem Vaňkem soupisy památek (vydány 1899–1907; připravený soupis okresu Strakonice se vydat nepodařilo). Byl členem Archeologické komise ČAVU, Archeologického sboru NM, Společnosti československých prehistoriků, zakládajícím členem Společnosti přátel starožitností českých (1888, čestný člen 1916).

H. jméno se pojí především s někdejším Městským průmyslovým museem pro Pošumaví (dnes Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech): 1882 participoval na jeho ustavení, zasloužil se o základ jeho sbírek a jejich otevření veřejnosti (1883), od počátku působil jako správce sbírek, později ředitel. Jeho přičiněním byla zbudována a 1907 otevřena nová budova muzea. Výrazem uznání H. práce byla volba za člena muzejní rady Svazu vlastivědných museí československých (1919, později Svaz československých museí), na jehož stanovách se podílel. Hesly přispíval do Ottova slovníku naučného, odbornými studiemi do českých historických časopisů, do regionálních klatovských Rozhledů, Šumavana a Klatovských listů.

Po konci první světové války pracoval ještě na mnoha tématech, teprve v posledních letech života ho zdravotní obtíže vyřadily z činnosti. Pohřben byl na městském hřbitově u sv. Jakuba; ve městě jsou po něm pojmenovány ulice a sady, na rodném domě v Poleni byla 1934 umístěna pamětní deska.

Karel Sklenář

Dílo

výběr: Mohyly na Husíně, in: PA 14, 1887, s. 3–12; 19, 1900, s. 115–126; Mohyly Husínské, in: tamtéž 15, 1888, s. 257–259; Mohyly ostřetické na Klatovsku, in: ČL 1, 1892, s. 187–190, 288–292; Soupis památek historických a uměleckých v království Českém VII. Politický okres klatovský (s F. Vaňkem a F. A. Borovským), 1899; Soupis památek historických… XII. Politický okres sušický (s F. Vaňkem), 1900; Staré pohřebiště v Klatovech, in: PA 20, 1902, s. 133–136 (s F. Vaňkem); Soupis památek historických… XVII. Politický okres domažlický (s F. Vaňkem), 1902; Soupis památek historických… XXV. Politický okres přeštický (s týmž), 1907; Sídelní jámy u Tajanova, in: Věstník musea kr. města Klatov 1909–1911, 1912, s. 30–36 (s týmž); K historii divadla v Klatovech, 1921; O poustevnách a poustevnících na Šumavě a v Pošumaví, in: ČSPSČ 25, 1933, s. 29–55; Dějiny městečka Poleně, 1934; Josef Dobrovský v lidové tradici, 1937.

Literatura

OSN 28, s. 595
OSND 2/2, s. 1221
AČP, s. 148
Sklenář, s. 228–229 J. Tarantík, JUDr. K. H., životopisná črta, 1914
Věstník musea města Klatov 3. Sborník Hostašův, 1924 (se soupisem H. literárních prací)
F. Vaněk, JUDr. K. H., in: ČSPSČ 32, 1924, s. 11–18
nekrology: J. Polák, Za JUDrem K. H., in: Časopis Rodopisné společnosti československé 5, 1933, s. 70–71
ČČH 40, 1934, s. 664
ČSPSČ 42, 1934, s. 143
Časopis Rodopisné společnosti československé 6, 1934, s. 70
F. Plánička, JUDr. K. H., tvůrce a ředitel musea, 1937
L. Smolík, JUDr. K. H. – zakladatel klatovského muzea, in: Věstník Asociace muzeí a galerií ČR 2004, č. 3, s. 18–19
J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 244
J. Marcel, JUDr. K. H., život představitele místní elity na přelomu 19. a 20. století, 2006 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha)
Slavíček 1, s. 482–483 (s další literaturou)
cs.wikipedia.org (stav k 13. 5. 2022).

Prameny

SOA, Plzeň, sbírka matrik, řkt. f. ú. Poleň, matrika nar. (1853–1883), sign. 12, fol. 48–49

Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), s. 34
Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, osobní fond.

Reference