HOSTIČKA Vladimír 1929–2006
| Vladimír HOSTIČKA | |
| |
| Datum narození | 10. 12. 1929 |
|---|---|
| Místo narození | Vysoke-čes’ke (nyní Vysoke, Čerňjachovský rajon, Ukrajina) |
| Datum úmrtí | 10. 6. 2006 |
| Místo úmrtí | Kralupy nad Vltavou |
| Povolání | Historik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 120. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47767 |
HOSTIČKA, Vladimír, * 10. 12. 1929 Vysoke-čes’ke (nyní Vysoke, Čerňjachovský rajon, Ukrajina), † 10. 6. 2006 Kralupy nad Vltavou, historik, ukrajinista
Syn Josefa H. a Anny, roz. Bělohoubkové. Pocházel z rolnické rodiny volyňských Čechů z oblasti Žytomyru, která jen těsně unikla represím, ale musela vstoupit do kolchozu. V české škole H. absolvoval pouze první třídu, další ve školách ukrajinských. Do Čech se rodina přestěhovala v době poválečné reemigrace 1946. V ČSR H. dokončil středoškolské vzdělání absolutoriem tzv. přípravky pro vysokoškolské studium, protože školy v SSSR nebyly zakončeny uznávanou maturitou. 1950–54 vystudoval historii na Filozofické fakultě UK; souběžná studia ruštiny po roce opustil. Pod vedením Václava Husy a Milady Paulové obhájil diplomovou práci K. V. Zap a haličští Ukrajinci. Pracoval jako asistent a odborný asistent v Československo-sovětském institutu ČSAV (od 1963 Ústav dějin evropských socialistických zemí); 1966 obhájil titul PhDr. Na pracovišti se dostával do trvalých sporů s některými kolegy, a zejména s ředitelem Václavem Králem kvůli svému odlišnému pojetí dějin Ukrajiny, které se odchylovalo od oficiální interpretace sovětské, resp. ruské historiografie. Po sovětské okupaci 1968, s níž H. nesouhlasil, musel pracoviště opustit. Od 1969 pracoval v Kabinetu dějin kultury FF UK, začátkem 1971 byl propuštěn a nesměl publikovat. Živil se jako prodavač, později vedoucí prodejny použitých hudebních nástrojů n. p. Klenoty, nadále však udržoval vědecké kontakty. Po listopadu 1989 nastoupil do Ústavu dějin střední a východní Evropy AV ČR a vrátil se k vědecké práci, avšak po sloučení pracoviště s Historickým ústavem AV ČR byl 1993 penzionován.
H. se věnoval ukrajinsko-českým vztahům (Spolupráce Čechů a haličských Ukrajinců v letech 1848–1849, 1965) nebo osobnostem Karla Vladislava Zapa a Pavla Josefa Šafaříka. Dlouhodobě se zajímal o ukrajinské kozáctví a jeho předáky. Později ho zaujala osobnost historika a politika Mychajla Hruševského či dějiny volyňských Čechů. Práci na plánované syntéze dějin Ukrajiny mu znemožnila choroba. Žil v Úněticích (u Prahy). S manželkou Štěpánkou měl syna Tomáše, hudebníka.
Jiří Martínek
Dílo
soupis do 1999 in: Ukrajina v současné české historiografii, 2000, s. 152–157; Ukrajina mezi Polskem a Ruskem v letech 1657–1659. (K vývoji ukrajinské státnosti.), in: Slovanské historické studie 18, 1992, s. 24–46.
Literatura
- Ukrajina v současné české historiografii. K 70. narozeninám V. H., V. Veber (ed.), 2000
- B. Zilynskyj, Odešel V. H. (1929–2006), in: Slovanský přehled 93, 2007, s. 147
- Enciklopedija istorii Ukrainy 2 (H – D), V. A. Smolij, (ed.), Kyjev 2004, s. 177.
Reference
