HOTOVÝ Miloslav 1935–2003

	Miloslav HOTOVÝ
Datum narození	19. 5. 1935
Místo narození	České Budějovice
Datum úmrtí	12. 9. 2003
Místo úmrtí	České Budějovice
Povolání	Sochař nebo medailér‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 131–132. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143176

HOTOVÝ, Miloslav, * 19. 5. 1935 České Budějovice, † 12. 9. 2003 České Budějovice, sochař

Absolvoval na VŠUP užité sochařství u Bedřicha Stefana a umělecké zpracování kovů u Jana Nušla (1961). Roku 1964 podnikl studijní cestu do Paříže. Během studia fotografoval, 1962 měl autorskou výstavu v Pardubicích pod jménem Míla H. Na přelomu padesátých a šedesátých let se jeho sochařská tvorba blížila estetice Křižovnické školy humoru bez vtipu, záhy nato se stal souputníkem sdružení Konfrontace. Podílel se na výstavách Socha (1964), Rychnov (1964), Konfrontace III (1965), Hluboká (1968) nebo 1968 reprezentativní přehlídky uspořádané Luďkem Novákem k výročí půlstoletí republiky. Celoživotně se zajímal o filozofii a teozofii, kterou s rostoucím důrazem stavěl nad subjektivní výtvarnou tvorbu. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se odmlčel, pod vlivem deziluze, zklamání a zhoršující se duševní choroby se přestal věnovat volné tvorbě a pouze restauroval převážně sakrální plastiky a předměty. Znovu byl připomenut na výstavě Český informel (1991), uspořádané Mahulenou Nešlehovou, autorkou jediné souborné výstavy H. děl v Galerii Ztichlá klika.

Východisko H. nalézal v portrétu (např. Portrét Vladislava Vančury, 1961). Pařížská zkušenost ho přivedla ke studiu odkazu Constantina Brâncuşiho. Akcentoval proces stárnutí organismu, nemoci a smrti. Destruoval lidskou anatomii, zabýval se námětem proměny hlavy v lebku (Metamorfózy, 1961). Jeho dočasný zájem o informel ho vedl k využití členitých povrchů, otisků předmětů, nástrojů, textilií, dřev, drátů, sklenek. I abstraktní tvarosloví mu symbolizovalo destrukci (Zborcený sloup, 1963). Po 1965 H. nacházel nové podněty ve figuraci (Portrét mé sestry). V skulpturách převládala organická podstata lidské existence v poetické reflexi, hledání smyslu života, věčná proměna, transcendence. Výtvarně spolupracoval na filmech Marketa Lazarová režiséra Františka Vláčila (1967) a Případ pro začínajícího kata Pavla Juráčka (1969).

Martin Kučera

Literatura

NEČVUD, s. 300
SČSVU 3, s. 282
J. Kříž, M. H. a Antonín Tomalík (katalog), 1966
S. Drvota, Osobnost a tvorba, 1973, s. 80–82
M. Nešlehová a kol., Český informel. Průkopníci abstrakce z let 1957–64, 1991
M. Nešlehová – P. Porcal, M. H. Sochařské práce z šedesátých let (katalog), 2003
cs.wikipedia.org
https://cs.isabart.org/person/55 (obojí stav k 9. 5. 2022).

Reference