HOURA Miroslav 1933–2006

Z Biografický slovník českých zemí
Miroslav HOURA
Datum narození 3. 8. 1933
Místo narození Krhanice (u Týnce nad Sázavou)
Datum úmrtí 2006
Místo úmrtí Ústí nad Labem
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Průmyslový výtvarník‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 138. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48819

HOURA, Miroslav, * 3. 8. 1933 Krhanice (u Týnce nad Sázavou), † 15. 1. 2006 Ústí nad Labem, malíř, grafik, ilustrátor, pedagog

Studoval 1948–52 na VŠUP v Praze u Karla Müllera, 1955 absolvoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UK u Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického. Na umístěnku nastoupil jako středoškolský učitel výtvarné výchovy v Ústí nad Labem, kde se trvale usadil. Od 1960 byl odborným asistentem na Pedagogické fakultě, 1970 publikoval habilitační spis Jak se dívat na grafiku, avšak po stranických prověrkách 1971 mu byl zrušen pracovní poměr. Hlavním důvodem vyloučení z KSČ a z fakulty bylo členství v redakční radě časopisu Dialog (1964–70). Od 1967 byl členem SČUG Hollar, členství v komunistické straně a ve Svazu českých výtvarných umělců mu bylo obnoveno 1982. Po F. Horovi před- sedal 1987–89 Krajské organizaci Svazu výtvarníků. Závažná a rozmanitá práce činí z H. jednu z prvořadých osobností severočeské výtvarné scény druhé poloviny 20. století. Jako malíř byl figuralista. Jeho malba se propojovala v jeden celek s polychromovanými rámy, které si sám vyráběl. Často zachycoval hudební motivy, leckdy se pohyboval na hranici abstrakce. Ve volné grafice se soustředil převážně na linoryt a dřevořez a na přetisky čistých barev přes černý základ. Grafické cykly Prométheus, Charón, Ikaros, Kříže, Cesty, DomovTerče jsou trvalým přínosem moderní české grafice. Byl poučen vývojem fauvismu a kubismu, aniž by tyto směry vyznával, nejvíce ho ovlivnila skupina Section d’Or, hlavně tvorba Louise Légera. Především zbavil barvy povinnosti sdělovat a učinil z nich autonomní výtvarný prvek. Rozhodující slovo v malbě, grafice a užitých dílech přidělil kresebné linii, dosahující monumentálního účinku a dekorativní působivosti, v kombinaci se zkratkovou znakovou symbolikou. Ceněné jsou také jeho ilustrace a exlibris. Byl členem výtvarné skupiny Objekt a Mezinárodního spolku exlibristů v Lublani. Pracoval na zakázkách pro architekturu. Mozaiky a reliéfy vytvořil pro Most, Děčín, Teplice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Chomutov ad.; mozaika pro novostavbu ústeckého magistrátu (1985) je největší v Evropě. Navrhoval monumentální dřevořezby, na nichž osobně pracoval, kovotepecká díla, sgrafita, tapisérie, gobelíny, uměleckou typografii. Jeho dřevěné reliéfy bývají považovány za adekvátní pandán k nástěnným malbám mexických muralistů. Důležitou součástí H. činnosti byly didaktické příručky výtvarné výchovy (Metodika výtvarné výchovy, 1–2, 1963–65, s J. Brožkem a B. Malečkem; Výtvarná výchova v 7., 8. a 9. postupném ročníku, 1963, 1964, 1968, s týmiž; Besedy o umění, 1968, s J. Brožkem). Byl držitelem asi dvaceti výtvarných cen, 1983 obdržel titul zasloužilý umělec, 1987 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda.

Martin Kučera

Literatura

  • K. Roedel, M. H. En czekisk grafiker og hans exlibris, Frederikshavn 1970 F. Dvořák, Současné exlibris, 1979, s. 33–34
  • V. Staněk, Soupis knižních značek M. H., 1982
  • Severočeští výtvarníci, 1986, s. 30–31
  • SČSVU 3, s. 284–285
  • S. Vencl, M. H., 1998
  • týž, M. H. – novoročenky z let 1955–2000, 2001
  • katalogy: J. Škvára, Hornický kraj v grafice M. H., V. Šavla a Z. Veselého, 1961
  • A. Langhamer, M. H. – grafika, 1984
  • M. H. Výběr z díla, 1988
  • M. H. Výběr z tvorby, 1989.

Reference