HOUSER Václav 1871–1958

	Václav HOUSER
Datum narození	22. 1. 1871
Místo narození	Krč (č. o. Protivín)
Datum úmrtí	30. 8. 1958
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 139. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47415

HOUSER, Václav, * 22. 1. 1871 Krč (č. o. Protivín), † 30. 8. 1958 Praha, právník, novinář, politik

Pocházel z rodiny vesnického obchodníka Václava H. a jeho ženy Marie, roz. Polanské. 1890–95 studoval práva na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (JUDr.). 1896 vstoupil do Českoslovanské sociálnědemokratické strany dělnické a v následujících letech působil jako spolupracovník a posléze redaktor stranického tisku, organizátor a lektor Dělnické akademie. 1919 se stal ředitelem okresní nemocenské pojišťovny na pražských Královských Vinohradech. Od dubna 1914 do července 1918 byl společně s Josefem Teskou generálním tajemníkem strany. 1919–21 patřil k vůdčím představitelům jejího radikálního levicového křídla, tzv. marxistické levice; byl spoluzakladatelem a redaktorem týdeníku Sociální demokrat. Od září 1920 do května 1921 zastával funkci člena výkonného výboru Československé sociálnědemokratické strany dělnické (levice), od května 1921 do září 1922 člena výkonného výboru, od listopadu 1921 do září 1922 užšího výkonného výboru KSČ. 1925 byl krátce organizačním sekretářem strany. 1925–29 vykonával mandát senátora Národního shromáždění a byl předsedou senátorského klubu KSČ. Patřil ke stoupencům levicové politické frakce Bohumila Jílka a k odpůrcům politiky Bohumíra Šmerala. Na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 a v následujících měsících vystupoval proti novému Gottwaldovu vedení strany, v červnu 1929 byl vyloučen z KSČ jako „likvidátor“. Poté odešel z politického života. Editoval brožuru Organisátor aneb Co má každý soudruh věděti. Snůška důležitých usnesení strany sociálně demokratické (1906), byl spoluautorem publikace Československá sociální demokracie a III. internacionála (1920). S manželkou Marií (* 1879) měl dceru Miladu (* 1901) a syna Jaroslava H. (1912–1993), právního historika, vědeckého pracovníka Ústavu státu a práva ČSAV, autora studií a monografií ze sociálně-právních dějin. Jeho starším bratrem byl sociálnědemokratický a posléze komunistický politik František H. (* 28. 3. 1864, † 17. 5. 1934), učitel a ředitel měšťanské školy v Praze, místopředseda Dělnické akademie a činovník organizace sociálnědemokratických učitelů, 1918–20 člen Revolučního Národního shromáždění, 1920–25 poslanec Národního shromáždění.

Josef Tomeš, Zdeněk Doskočil

Literatura

MSN 3, s. 318
V. Mencl, Na cestě k jednotě. Komunistická strana Československa v letech 1921–1923, 1964
J. Malíř – P. Marek a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861–2004, sv. 2, 2005, rejstřík
F. Štverák, Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992), 2010, s. 377
J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2013, 2013, s. 80
Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989), P. Anev – M. Bílý (eds.), 1 (A–K), 2018, s. 462–464
cs.wikipedia.org (stav k 16. 3. 2023).

Prameny

Archiv Poslanecké sněmovny, Praha, fond Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění 1918–1992, osobní spis

SOA, Třeboň, sbírka matrik, řkt. f. ú. Protivín, matrika nar. (1984–1905), sign. 22, fol. 81.

Reference