HOVORKA František Ladislav 1857–1917

Z Biografický slovník českých zemí
František Ladislav HOVORKA
Datum narození 19. 11. 1857
Místo narození Březnice (u Příbrami)
Datum úmrtí 5. 1. 1917
Místo úmrtí Vídeň-Steinhof (Rakousko)
Povolání Spisovatel‎
Překladatel‎
Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 143–144. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47799

HOVORKA, František Ladislav, * 19. 11. 1857 Březnice (u Příbrami), † 5. 1. 1917 Vídeň-Steinhof (Rakousko), žurnalista, překladatel, organizátor česko-polských vztahů, knihkupec

Otec František H. byl truhlářem, matka Marie, roz. Špilíková, pocházela z rodiny obuvníka. H. absolvoval 1877 gymnázium v Klatovech a poté začal studovat práva v Praze. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity 1882 byl posluchačem české Filozofické fakulty, kde studoval slovanské jazyky, zejména polštinu a srbochorvatštinu. 1877–79 se aktivně podílel na studentském životě. 1879–80 byl zakladatelem a redaktorem beletristického měsíčníku Ruch, 1880 založil a do 1884 redigoval Divadelní listy. V sedmdesátých a osmdesátých letech cestoval po Polsku, Rusku, Bosně, Hercegovině, Dalmácii, Černé Hoře, Německu, severní Itálii, jižní Francii. Z cest psal fejetony a dopisy do pražských deníků a časopisů Květy, Lumír, Národní listy, Světozor či Zlatá Praha. 1886–87 působil jako dopisovatel z berlínského parlamentu, věnoval se např. tématu germanizace Poznaňska nebo vypovídání Poláků z Pruska. 1889 se stal vídeňským parlamentním zpravodajem listu Hlas národa, od 1890 pracoval dvě desítky let v jeho pražské redakci, později byl též jeho vydavatelem. 1895 se stal H. knihkupcem v Praze a 1897–1904 redigoval Knihkupeckého oznamovatele. Byl aktivním členem a funkcionářem řady spolků a stoupencem česko-polské vzájemnosti: 1909 založil Společenský klub česko-polský, české umělce uváděl do polských divadel, zasazoval se o to, aby mohli polští herci vystupovat v Praze. Organizoval rovněž řadu kulturních česko-polských a česko-srbochorvatských styků. Po vypuknutí první světové války 1914 zřídil v Praze česko-polský sekretariát, který měl sloužit zejména haličským Polákům. V březnu 1916 byl kvůli svým slovanským aktivitám zatčen. Následkem zhoršení nervového onemocnění, s nímž se léčil již od 1913, byl přemístěn do ústavu choromyslných ve Steinhofu, kde zemřel před začátkem soudního procesu.

Publikačně činný byl H. už jako žák vyššího gymnázia, své první kratší prózy uveřejňoval v Šumavanu. Zajímalo jej divadlo, kterému věnoval řadu textů. 1880–83 redigoval knižnici Divadelní svět, v níž vydával české divadelní hry a překlady ze slovanských jazyků, 1901–06 řídil edici Moderní autoři slovanští (1902–06 vyšly Spisy M. Gorkého) a 1912 Knihovnu česko-polskou, ve které publikoval životopisnou studii Josef Ignác Kraszewski. Z polštiny překládal zejména komedie a frašky (např. J. A. Fredra, J. Słowackého), do češtiny převedl též Kraszewského prózu Podivíni. Od 1880 byl ženatý s Josefou (1863–1910), roz. Podhradskou, dcerou hostinského z Vinohrad (dnes Praha). Společně vychovali syna Stanislava (* 1882), pozdějšího knihkupce, a dceru Ludmilu, provd. Paterovou (1883–1972). Jméno Ladislav užíval H. jako vlastenecký přídomek. H. byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Lenka Křížová

Dílo

Vojtěch J. Hlaváč. Nástin životopisný, 1897; Franciszek Palacky, ojciec narodu czeskiego, 1912; Odrodzenie narodu czeskiego. Odczyt Fr. L. Hovorki w Warszawie 2 lutego 1912, Warszawa 1912.

Literatura

Prameny

Divadelní ústav, Praha, překlady her a dokumentace

  • SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Březnice, matrika nar. (1830–1860), sign. Březnice 08, fol. 253
  • AHMP, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Michle, matrik odd. (1877–1887), sign. MCH O36, fol. 79
  • Matricula Online, Wien, Pfarre Baumgarten, Sterbebuch 1917, fol. 305, https://data.matricula-online.eu/cs/oesterreich/wien/14-baumgarten/03-11c/?pg=4
  • AHMP, Praha, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), H. F. L.
  • NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 200, obr. 98, 99, 101.

Reference