HOZIUS Vysokomýtský Matouš 1550–1589

	Matouš HOZIUS Vysokomýtský
Datum narození	mezi 1550–1555
Místo narození	Vysoké Mýto
Datum úmrtí	16. 10. 1589
Místo úmrtí
Povolání	Spisovatel‎; Překladatel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 148. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48824

HOZIUS Vysokomýtský, Matouš (též HOSIUS, HOSSIUS,Fifek, Fifka), * 1550–1555 Vysoké Mýto, † 16. 10. 1589, básník, překladatel, historik, humanista

Syn Jiřího Přestala. Z rodiště odešel do Prahy na univerzitu, bakalářem se stal 1577. Během studií trpěl hmotnou nouzí. Ač byl nekatolíkem, často mu finančně pomáhal velehradský benediktinský opat Jakub Bělský z Bělé, kterému H. věnoval dvě básně (Carmen a Acrostichis). Přátelil se s Šebestianem Freytagem z Čepiroh, opatem kláštera Louka (Znojmo). Během studií H. působil jako učitel v Ústí nad Labem, 1577 se stal rektorem školy v Mělníku a 1580 školy v Kolíně. Odešel z ní po svatbě se zámožnou vdovou Annou Horákovou, po jejíž smrti 1582 zdědil rozsáhlé majetky včetně pivovaru. 1584 se oženil znovu, manželství zůstalo bezdětné. V Kolíně se dostal mezi městskou elitu, byl obecním starším (1582), stal se konšelem (1585) a městským radním (1589). Nadále udržoval styky s místní školou (školním inspektorem od 1583) a působil v latinském literátském bratrstvu. Věnoval se rozšiřování své knihovny, po dosažení postavení obecního staršího přestal vydávát vlastní latinskou poezii. 1588 měl osobní spory se sousedem, které vyústily v H. uvěznění. Vězení pravděpodobně podlomilo jeho zdraví. V závěti pamatoval na svou rodinu (vdovu a otce) a na latinské literáty.

Věnoval se překladům a historii. Měl četné literární a humanistické styky, mezi jeho přátele patřili Mikuláš Aletin, Jan Pachta Budyňský, Jan Standerus, kolínský kněz Matěj Fragarius Jahodka a pražský tiskař Daniel Adam z Veleslavína, se kterým ho pojilo přátelství již z dob studií. H. patřil do skupiny Veleslavínových literátů a překládal pro něho do češtiny dílo italského válečníka usedlého v Polsku Alessandra Guagniniho (Vypsání krajin země Ruské /1589/, známější pod názvem druhého vyd. Kronika moskevská /1602/). Tento H. překlad byl vydán až posmrtně. Jednalo se o první soustavnější pojednání o Rusku v češtině, práce se vyznačuje kritikou vůči ruskému samoděržaví. Dobově s ní souzněla česká měšťanská společnost nesouhlasící s absolutistickými snahami habsburských panovníků.

Eva Jarošová

Dílo

básně: Carmen de humili et contempto Christi in urbem Hierosolymam ingressu, Budissinae 1575; Ode tricolos tetrastrophos de gloriosa resurrectione Iesu Christi…, 1577; Acrostichis in orationem Dominicam, 1578; Acrostichis in invocationem Spiritus sancti…, 1579; Oratio pia ac sancta Danielis prophetae ad Deum optimum…, 1579; Acrostichica precatio continens doctrinam de vera fide ac spe in solum Deum, 1580; Acrostichis complectens descriptionem symboli „Deus refugium meum et virtus“…, 1580; Acrostichis de beneficiis Dei…, 1580; Carmen iambicum in diem nativitatis Iesu Christi…, 1580; Historia Primislai Ottogari, eius nominis secundi…, 1580; Acrostichis, complectens descriptionem symboli Omnia morte sua mihi Christus, 1580; Carmen elegiacum in natalem… sacerdotis Matthiae Fraggarii Chrudimensis…, 1582.

Literatura

RSN 3, s. 900
OSN 11, s. 655
MSN 3, s. 304
DLČ 1, s. 758–759, 767 RHB 2, s. 347–350 (se soupisem díla a další literaturou)
LČL 2/1, s. 307
Kutnar, rejstřík
Č. Zíbrt, M. H. Kronika moskevská, in: Slovanský sborník 6, 1887, s. 274–277
J. Vávra, Dějiny královského města Kolína nad Labem 1, 1888, s. 224–225
J. Wohlgemuthová, Kolínská humanistická společnost na přelomu 16. a 17. století, 2010 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), passim a zvl. s. 63–69.

Prameny

SOkA, Kolín, Archiv města Kolína, Libri contractuum VI, bez inv. č., fol. 138a

tamtéž, Liber testamentorum I, bez inv. č., fol. 25b – 28a.

Reference