HLAVA Vratislav 1874–1955

Z Biografický slovník českých zemí
Vratislav HLAVA
Datum narození 13. 4. 1874
Místo narození Rábín (č. o. Malovice /u Vodňan/)
Datum úmrtí 13. 8. 1955
Místo úmrtí Sušice
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 639. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136069

HLAVA, Vratislav (pův. jm. Bém, Rudolf), * 13. 4. 1874 Rábín (č. o. Malovice /u Vodňan/), † 13. 8. 1955 Sušice, malíř

Pocházel z rodiny dělníka Václava Béma, později hospodářského správce na schwarzenberském dvoře, a Kateřiny, roz. Hlavové. Dětství prožil na zámku Kratochvíle, kam byli rodiče přeloženi, 1900–07 rodina žila ve Vodňanech, kde otec spravoval sklad dřeva.

Studoval 1893–96 na AVU v Praze u Františka Sequense a Vojtěcha Hynaise. 1902 získal stipendia na studijní cesty do Paříže, 1904 do Mnichova a 1913 stipendium Charlotte Mohr-Piepenhagenové pro krajináře na cestu do Itálie. Byl členem SVU Mánes a později Jednoty umělců výtvarných. Po vzoru francouzských impresionistů se zprvu zabýval studiem barvy, malbou v plenéru, zachycením proměnlivosti okamžiku a denních přechodů (Návrat z práce, Ve žních), později se věnoval zvláště portrétní tvorbě (Jiří Karásek ze Lvovic, Emanuel Lešehrad, Julius Skarlandt, Marie Heritesová ad.) a krajinářství, pro něž čerpal převážně náměty z rodných jižních Čech. S dobově idealizovaným obrazem husitství konvenují H. četné portréty Jana Žižky a krajiny kolem hradu Rabí. Zabýval se také litografií (Trpící Kristus, Podzimní píseň). 1919 si změnil příjmení podle zemana Hlavy z Vrbice, z jehož rodiny pocházela jeho matka a od něhož odvozoval svůj původ. Jeho díla jsou zastoupena v NG v Praze a v Městském muzeu ve Vodňanech. Jeho obrazy se v první třetině 20. století dočkaly několika ocenění doma i v zahraničí (1908 cena architekta Aloise Turka, 1909 Zlatý kříž s korunou za litografii Trpící Kristus, v témže roce zlatá medaile a Grand Prix na evropské výstavě v Haagu, 1913 cena L. Schmidta za litografii Podzimní píseň). V té době H. též v Praze samostatně vystavoval: Topičův salon, 1908; Krasoumná jednota, 1913; Rubešova galerie, 1917, 1918, 1922, 1930 a 1937.


Literatura

  • OSN 28, s. 98 (jako Bém, Rudolf)
  • OSND 2/2, s. 1138
  • Toman 1, s. 337–338
  • SČSVU 3, s. 159
  • J. Skarlandt, V. H. (R. Bém). Katalog, 1937
  • Výstava životního díla V. H. u příležitosti 75. narozenin umělcových. Jihočeské krajiny, portréty a zátiší. Katalog, 1949
  • V. V. Štech, Rudolf Bém – V. H. osmdesátníkem, in: Výtvarná práce 23. 4. 1954, s. 8
  • Rudolf Bém – V. H. Malíř portrétů, krajin, zátiší, 1974
  • SČSVU 3, s. 159
  • cs.wikipedia.org (stav k 23. 2. 2021).

Prameny

  • SOA, Třeboň, sbírka matrik, řkt. f. ú. Lomec, matrika nar. (1860–1876), sign. 13, fol. 168 (jako Böhm, Rudolf).

Reference