HLAVA Vratislav 1874–1955
| Vratislav HLAVA | |
 | |
| Datum narození | 13. 4. 1874 |
|---|---|
| Místo narození | Rábín (č. o. Malovice /u Vodňan/) |
| Datum úmrtí | 13. 8. 1955 |
| Místo úmrtí | Sušice |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 639. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136069 |
HLAVA, Vratislav (pův. jm. Bém, Rudolf), * 13. 4. 1874 Rábín (č. o. Malovice /u Vodňan/), † 13. 8. 1955 Sušice, malíř
Pocházel z rodiny dělníka Václava Béma, později hospodářského správce na schwarzenberském dvoře, a Kateřiny, roz. Hlavové. Dětství prožil na zámku Kratochvíle, kam byli rodiče přeloženi, 1900–07 rodina žila ve Vodňanech, kde otec spravoval sklad dřeva.
Studoval 1893–96 na AVU v Praze u Františka Sequense a Vojtěcha Hynaise. 1902 získal stipendia na studijní cesty do Paříže, 1904 do Mnichova a 1913 stipendium Charlotte Mohr-Piepenhagenové pro krajináře na cestu do Itálie. Byl členem SVU Mánes a později Jednoty umělců výtvarných. Po vzoru francouzských impresionistů se zprvu zabýval studiem barvy, malbou v plenéru, zachycením proměnlivosti okamžiku a denních přechodů (Návrat z práce, Ve žních), později se věnoval zvláště portrétní tvorbě (Jiří Karásek ze Lvovic, Emanuel Lešehrad, Julius Skarlandt, Marie Heritesová ad.) a krajinářství, pro něž čerpal převážně náměty z rodných jižních Čech. S dobově idealizovaným obrazem husitství konvenují H. četné portréty Jana Žižky a krajiny kolem hradu Rabí. Zabýval se také litografií (Trpící Kristus, Podzimní píseň). 1919 si změnil příjmení podle zemana Hlavy z Vrbice, z jehož rodiny pocházela jeho matka a od něhož odvozoval svůj původ. Jeho díla jsou zastoupena v NG v Praze a v Městském muzeu ve Vodňanech. Jeho obrazy se v první třetině 20. století dočkaly několika ocenění doma i v zahraničí (1908 cena architekta Aloise Turka, 1909 Zlatý kříž s korunou za litografii Trpící Kristus, v témže roce zlatá medaile a Grand Prix na evropské výstavě v Haagu, 1913 cena L. Schmidta za litografii Podzimní píseň). V té době H. též v Praze samostatně vystavoval: Topičův salon, 1908; Krasoumná jednota, 1913; Rubešova galerie, 1917, 1918, 1922, 1930 a 1937.
Literatura
- OSN 28, s. 98 (jako Bém, Rudolf)
- OSND 2/2, s. 1138
- Toman 1, s. 337–338
- SČSVU 3, s. 159
- J. Skarlandt, V. H. (R. Bém). Katalog, 1937
- Výstava životního díla V. H. u příležitosti 75. narozenin umělcových. Jihočeské krajiny, portréty a zátiší. Katalog, 1949
- V. V. Štech, Rudolf Bém – V. H. osmdesátníkem, in: Výtvarná práce 23. 4. 1954, s. 8
- Rudolf Bém – V. H. Malíř portrétů, krajin, zátiší, 1974
- SČSVU 3, s. 159
- cs.wikipedia.org (stav k 23. 2. 2021).
Prameny
- SOA, Třeboň, sbírka matrik, řkt. f. ú. Lomec, matrika nar. (1860–1876), sign. 13, fol. 168 (jako Böhm, Rudolf).
Reference