BAŘINA František Salesius 1863–1943

	František BAŘINA Salesius
	;
Datum narození	27. 1. 1863
Místo narození	Břest u Kroměříže
Datum úmrtí	22. 9. 1943
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎; Náboženský nebo církevní činitel‎; Překladatel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 263. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40363

BAŘINA, František Salesius (vl. jm. Jan František), * 27. 1. 1863 Břest u Kroměříže, † 22. 9. 1943 Brno, římskokatolický kněz, politik, překladatel, pedagog

Pocházel ze zámožné hanácké rodiny. Otec Ignác měl vedle jediného syna ještě šest dcer. B. studoval šest let v německém arcibiskupském semináři v Kroměříži. Od septimy navštěvoval české gymnázium v Přerově, 1883 maturoval. Jako novic vstoupil na podzim téhož roku do augustiniánského kláštera na Starém Brně a obdržel jméno František Salesius. Bohosloví studoval v Brně, kde byl již 1887 ve čtvrtém roce vysvěcen na kněze. Pak působil jako kooperátor při faře na Starém Brně, byl duchovním správcem v nemocnici u Sv. Anny a katechetou na českých i německých starobrněnských školách. Živě se účastnil spolkové činnosti zejména v Besedě starobrněnské jako její místopředseda, později i předseda. Byl také prezidentem Mährisch-schlesischen Wechselseitigen Versicherungsgesellschaft (Moravsko-slezské vzájemné pojišťovací společnosti) v Brně. 15. 10. 1901 byl zvolen opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně a zemským prelátem. Úřadu se ujal 28. 10. téhož roku. Politicky se účastnil dění jako člen strany lidové. Na moravském sněmu vystoupil jako jeden z pilířů katolicko-národní strany Mořice Hrubana. S Františkem Ševčíkem a Vincencem Šamalíkem byl ve Spolku katolického rolnictva. Jako doživotní člen panské sněmovny za Čechy řešil ožehavé otázky zejména česko-německého vyrovnání na Moravě. V posledních letech života stál mimo aktivní politiku. Po převratu 1918 byl ještě v Revolučním národním shromáždění, pak se již plně věnoval pouze své spisovatelské činnosti.

Tu celoživotně rozdělil mezi zájem o beletrii a o sociologii. Již v semináři referoval o novinkách v literatuře; v Obzoru a v Hlídce literární P. Pavla Vychodila uveřejňoval od 1884 pod šifrou F. B. pokusy o literární kritiku. Ke studiu slovanských jazyků byl podnícen především cyrilometodějským hnutím, jehož se účastnil. Překlady z ruštiny a polštiny publikoval pak od 1889 v časopise Vladimíra Šťastného Obzor a v Hlasu. Původní lyrikou se uplatňoval spíše jen časopisecky v Našem domově. Koncem dvacátých let se středem B. zájmu stala otázka řešení sociálních problémů. Dobově ožehavou problematikou se zabýval z pohledu katolického jak v Hlídce, tak ve vlastní publikaci Mosaikový obraz sociální soustavy vybudované na podkladě a zásadách křesťansko-katolického náboženství v rámci hanáckém (1929). Kniha, představující B. celoživotní náhled, se stala pokusem o nastínění ideálního obrazu křesťanské společnosti a rodinného života vedeného podle katolických zásad.

Ve své literární činnosti užíval B. ponejvíce pseudonymů Saléský, František Bařina Salesiánský.

Marcella Husová

Literatura

Náš domov 10, 1901, s. 465
J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, 1923, s. 1921n.
Album representantů, s. 893
Náš domov 42, 1933, s. 25n. (s obr.)
KSN 1, s. 443
Heller 1912, s. 17
MSN 1, s. 407
OSND 1/1, s. 449
A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR 1, Praha 1934, s. 26.
A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR 2, Praha 1936, s. 20.
I. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, nestránkováno
Kdy zemřeli? Od 1937–1962, 1962, s. 12
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 380
J. Bílek, Kněžské hroby na Ústředním hřbitově v Brně, 1987, s. 32.

Reference