COLLOREDO-WALLSEE Rudolf 1585–1657
| Rudolf COLLOREDO-WALLSEE | |
| Datum narození | 2. 12. 1585 |
|---|---|
| Místo narození | České Budějovice |
| Datum úmrtí | 24. 1. 1657 nebo 24. 2. 1657 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ Voják nebo partyzán Náboženský nebo církevní činitel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 448. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44085 |
COLLOREDO-WALLSEE, Rudolf, * 2. 12. 1585 České Budějovice, † 24. 1. nebo 2. 1657 Praha, generál polní zbrojmistr, velkopřevor maltézského řádu
Rod Wallsee pocházel ze švábské marky, 1593 získal v Království českém inkolát. Otec Ludvík byl císařským komořím, matka Perla, roz. de Bolcenico. C. již v chlapeckém věku složil řeholní sliby jako rytíř řádu johanitů (maltézských rytířů) a byl zařazen do komend Týnec u Svídnice a Hrobníky ve Slezsku (Grobniki). Z řádových rytířů se hojně rekrutovali důstojníci císařské armády. Tak tomu bylo i u C., který se účastnil řady vojenských tažení, proti Turkům v Uhrách, bojoval v zájmu Benátské republiky proti Mantovským a na dalších bojištích třicetileté války. V bitvě na Bílé Hoře 1620 velel v hodnosti generála polního zbrojmistra, dále se účastnil pod generálem Tillym bojů proti Mansfeldovi a proti Dánům bojoval u Magdeburku. 1637 po smrti velkopřevora Viléma Zdeňka Vratislava z Mitrovic byl pražským konventem maltézského řádu zvolen velmistrem a vzápětí na Maltě potvrzen do funkce představeného českého velkopřevorství, kterému v té době podléhaly komendy a konventy zemí Koruny české, v Uhrách, Polsku, Rakousích, Dalmácii a Slavonii. Když 26. 7. 1648 pronikla švédská vojska pod vedením generála Königsmarka na pražskou Malou Stranu, byl C. v malostranském Maltézském paláci. Podařilo se mu uniknout na Staré Město. Jako polní maršál císařských vojsk se ujal obrany Prahy a za účasti nejen vojenské posádky, ale i dobrovolníků z řad měšťanů a studentů bránil pražská města až do uzavření vestfálského míru. Zemřel v Praze jako řeholní rytíř v hodnosti velkopřevora v Maltézském paláci a byl pohřben v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem. 1857 byla instalována nad C. pohřebním místem socha z carrarského mramoru od Emanuela Maxe.
František Skřivánek
Literatura
- Významné osobnosti okresu Rychnova nad Kněžnou, 1994, s. 71
- B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 164n.
- OSN 5, s. 518
- MČE 1, s. 709
- NDB 3, s. 328n.
- BL 1, s. 207
- DBE 2, s. 358.
Reference