ČERNOHOUZ František Jan 1810–1891

	František Jan ČERNOHOUZ
Datum narození	16. 1. 1810
Místo narození	Turnov
Datum úmrtí	8. 11. 1891
Místo úmrtí	Dobrovice u Mladé Boleslavi
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎; Náboženský publicista‎; Překladatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 16. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44836

ČERNOHOUZ, František Jan, * 16. 1. 1810 Turnov, † 8. 11. 1891 Dobrovice u Mladé Boleslavi, římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel

V literatuře uváděná jiná data narození a úmrtí jsou chybná. Jeho synovcem byl spisovatel Jan Nepomuk Č. (1836–1919). Podle přání rodičů se Č. měl vyučit kamenickému řemeslu, a to jako brusič kamenů. Jeho vlohy ke studiu rozpoznal však pozdější biskup Petr Krejčí a Č. byl určen pro kněžskou dráhu. Studoval nejprve soukromě, pak v Mladé Boleslavi, 1829 filozofii v Praze a teologii v Litoměřicích. Studia zakončil v Praze. 1834 byl vysvěcen na kněze. Poté se stal kaplanem na Mladoboleslavsku, krátce působil v Rejšicích. 1834 však již nastoupil v Dobrovici, 1846 se stal farářem ve Všejanech, 1851 povýšil na děkana. Dráhu katolického kněze završil v místě druhého působiště v Dobrovici, kde na faře zemřel. Pohřben byl na dobrovickém hřbitově, po 1950 zrušeném a přeměněném na sad. Deska s Č. jménem a daty byla na místě bývalého hřbitova zachována.

Vedle povolání římskokatolického kněze skládal v obrozeneckém duchu básně a psal homiletické a náboženské spisy, které vydal až v pokročilém věku (Duchovní řeči na neděle a svátky celého roku, 1876; Věnec z řečí duchovních od hrobu Božího velikonočního až do neděle poslední po sv. Duchu a z řečí příležitostných, 1884, aj.). Do řady dobových časopisů přispíval od 1832 verši a zejména do České včely epigramy. (Publikoval také v Blahověsti, Jindy a nyní, Čechoslavu, Květech, Časopisu katolického duchovenstva, Škole a životě). Několik děl příležitostně přeložil (kapitolu o Africe v Balbiho Zeměpisu) či adaptoval z němčiny a angličtiny.

Zájem o divadlo projevil jako pořadatel a režisér místních scén, především představení pro školní děti a mládež. Dílo Malá divadla pro okresy domácí, které přeložil podle Ch. Schmida a do něhož vložil i své hry dvouaktovku Emma, aneb dítěcí láska, jednoaktovku Květný věnec či spolu s Karlem Hausmannem přeloženou divadelní hru pro děti Krádce vajec dle Šmída, se stalo jako samostatná knižní publikace divadelních her pro děti prvním svého druhu v Čechách. Se synovcem Janem Nepomukem Č. se podílel na Veverkově vydávání Sbírky kázání a výkladů (od 1854) a na Encyklopedii obrazův, obsahující připodobnění, podobenství, paraboly, allegorie, paramythie, bájky a hádanky (1881–84, J. N. Č. dílo dokončil a vydal). Č. užíval pseudonym F. Turnovský a řadu šifer: F. T. …ovský, F. Č., Fr. Č. V místech svého působení organizoval zejména ve 30. a 40. letech 19. století vlastenecké a společenské kulturní dění.

Marcella Husová

Literatura

nekrolog: sine, Úmrtí, in: Listy pojizerské 5, 1891, č. 22, s. 5, 15. 11. 1891
OSN 6, s. 629
RSN 2, s. 512
Osobnosti Mladoboleslavska, s. 160 Věstník bibliografický 5, 1871, s. 215
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 474
O české satiře. Sborník statí (ed. F. Buriánek a kol.), 1959, s. 50, 54
BOS 3, s. 311
KSN 2, s. 457
Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 1–5 (ed. J. Tumpach – A. Podlaha), 1912–1923, passim
LČL 1, s. 447–448
V. Brožová, Povídka v pedagogickém časopisu druhé poloviny 19. století, in: Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století (ed. M. Jareš – P. Janáček – P. Šámal), 2004, s. 57.

Prameny

Biografický archiv ÚČL Praha.

Reference