DVOŘÁK Bóža 1864–1954

	Bóža DVOŘÁK
	Portrét ; Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích ; Hrob Bóži Dvořáka na Centrálním hřbitově v Pardubicích ;
Datum narození	5. 5. 1864
Místo narození	Valy u Přelouče
Datum úmrtí	12. 3. 1954
Místo úmrtí	Pardubice
Povolání	Stavař‎; Architekt‎; Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 473–474. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46076

DVOŘÁK, Bóža (též Bohumil), * 5. 5. 1864 Valy u Přelouče, † 12. 3. 1954 Pardubice, architekt, malíř

Maturoval na reálce v Pardubicích, pozemní stavitelství absolvoval 1890 na české technice v Praze, 1891–92 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora K. Hasenauera, 1900–1901 na Académie des Beaux Arts v Paříži. 1892–96 byl zaměstnán u stavební firmy Horák a Tiebel a v kanceláři E. Rechziegla, 1896–98 u dvorního stavitele R. Tereby. Zprvu se zabýval lidovou architekturou, byl vedoucím architektem technické kanceláře Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895, kde projektoval např. pavilon Na Větrníku. Zajímal se o etnografii, napsal monografii Národopisné stavby dřevěné (1897). Od 1898 působil jako architekt, stavitel a civilní geometr v Pardubicích, téhož roku byl přijat za člena Jednoty stavitelů a stal se okresním konzervátorem. Etnografickými a restaurátorskými studiemi přispíval do časopisů Český lid a do vídeňských Mitteilungen der k. k. Zentralkommission für Denkmalpflege. Od 1910 přednášel křesťanské umění na biskupském semináři v Hradci Králové, 1914 tam byl jmenován docentem. Stavěl ve slohu české novorenesance, zejména na Pardubicku a v Pardubicích, kde od 1898 trvale žil. Přestavěl vilu dramatika J. Štolby a dům bratranců Veverkových, projektoval rodinný dům barona Widersberga, Messanyho vilu, Kamennou vilu, Steinerovu vilu, vilu biskupa J. Doubravy aj. V novorománském stylu vybudoval kapli sv. Vojtěcha v Dolanech u Pardubic. Významně se uplatnil i jako restaurátor, v duchu dobové puristické památkářské praxe obnovil řadu církevních staveb, mj. kostel Zvěstování Panně Marii (včetně návrhu hlavního oltáře), kostel Panny Marie Bolestné a kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích, premonstrátský klášter v Želivi, kostel sv. Zikmunda v Sopotnici (autor nové hlavní lodi v novogotickém slohu), kostel sv. Michala v Chrudimi, kostel Narození Panny Marie v Lochenicích, radnici v Poličce. Jako architekt orientovaný výrazně historicky a na římskokatolickou církev měl v meziválečném období méně zakázek. Publikoval památkářské monografie Pernštýnský kanál (1927) a Pernštýnové na zboží pardubickém, holickém a přeloučském (1931). V soutěži na nerealizovaný projekt semináře národů v Nitře obdržel první cenu. V malbě se věnoval akvarelu, vynikl jako autor jezdeckých portrétů členů šlechtických rodů i prezidenta T. G. Masaryka.

Martin Kučera

Literatura

OSN 28, s. 311
OSND 2/1, s. 312
Toman 1, s. 187
Toman D, s. 49
Architekti, s. 151
SČSVU 2, s. 152–153
NEČVUD, s. 184–185 (se soupisem díla a další literatury).

Reference