HANL von Kirchtreu Karel Boromejský 1782–1874

	Karel Boromejský HANL von Kirchtreu
	;
Datum narození	4. 9. 1782
Místo narození	Krbice (z. l. u Chomutova)
Datum úmrtí	7. 10. 1874
Místo úmrtí	Chrast (u Chrudimi)
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎; Náboženský nebo církevní činitel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 189. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46859

HANL von Kirchtreu, Karel Boromejský, * 4. 9. 1782 Krbice (z. l. u Chomutova), † 7. 10. 1874 Chrast (u Chrudimi), biskup královéhradecký

Pokřten byl jako Franz Karl. Syn rolníka Johanna Wenzela H. Vystudoval teologii a filozofii v Litoměřicích, 1805 přijal kněžské svěcení. Působil jako farář na Chomutovsku v Březně a Prunéřově. 1822 byl zvolen kanovníkem svatovítské kapituly, 1828 se stal děkanem u sv. Apolináře, 1827 guberniálním radou. 1831 byl jmenován biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení přijal 1832, současně vydal pastýřský list k duchovenstvu. Od čtyřicátých let zřizoval vzdělávací a sociální nadace. Inicioval založení pamětní knihy biskupství, 1837 se zasloužil o nové rozdělení diecéze na vikariáty, v českých zemích zavedl svaté misie (první 1849 v Kocléřově). V Chrasti 1834 otevřel školní knihovnu a 1845 přadláckou školu, v nedalekých Rosicích vybudoval novou školní budovu a byty pro učitele. V Hradci Králové stál u zrodu chlapeckého internátu a semináře (Borromaeum). Za tímto účelem 1853 vyzval klérus a věřící ke sbírce, k níž velkými částkami přispěli také císař a šlechta. 1855 H. zakoupil dům a zamýšlel přestavět rovněž kasárny (bývalou jezuitskou kolej), to se mu však nepodařilo. Konvikt byl otevřen 1860. Rovněž se zasloužil o opravu a regotizaci katedrálního chrámu sv. Ducha v Hradci Králové, kterou provedl 1864–76 architekt F. Schmoranz a na niž H. velkoryse finančně přispěl.

Za jeho éry byl renovován zámek a park v Chrasti. V zámku dal zkompletovat a domalovat portréty svých předchůdců a 1846 tam daroval svou soukromou knihovnu (sám byl také literárně činný, psal církevní příručky). Provedl generální opravu nedalekého loveckého zámečku. Zajímal se o hospodářství, např. o ovocnářství, stal se jedním ze zakladatelů tradice vysazování ovocných alejí podél silnic a zvelebil biskupský velkostatek v Chrasti. Za zásluhy obdržel vyznamenání Praelatus domesticus et solio pontificio assistens, byl jmenován rytířem velkokříže Řádu Františka Josefa, císařským tajným a skutečným radou. 1872 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Kirchtreu (titul byl po jeho smrti přenesen na jeho synovce, okresního hejtmana Karla H. /1813–1879/). H. byl pohřben v kryptě hradecké katedrály. Do širší rodiny náležel nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský, který byl synem H. praneteře Kláry, provdané za právníka Leopolda Heyrovského.

Eva Novotná

Dílo

Erster Unterricht von Gott für die lieben Kleinen welche Lesen lernen 1810; Jesus der Weltheiland oder die heiligen Evangelien für Sonn- und Festtage…, 1826–1827 (česky 1828 přel. J. Hýbl); Betrachtung und Beschreibung des heiligen Landes…, 1828; Leidensgeschichte Jesu sammt der wahren Abbildung des heiligsten Angesichtes unsers Heilandes…, 1828; Die heilige Schrift des alten Testamentes…, 1–3, 1828; Gebet- und Erbauungsbuch…, 1828; Pobožnost k stoleté slawnosti sw. Jana Nepomuckého…, 1829; Die sieben heiligen Sakramente…, 1835; Die Vorbereitung zum heiligen Sakramente der Firmung, 1843; Alles lobe den Herrn, 1845; Skutečná Oběť před Bohem. Modlitby katolické nábožnému užjwání horliwých křesťanů, 1860, 1863.

Literatura

Weihegesang zum feierlichen Empfang… K. B. H., 1841
A. Frind, Výjevy citů radostných u příležitosti slavného příchodu… K. B. H.…, 1858
týž, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag, 1873, s. 310
RSN 3, s. 633
OSN 10, s. 850
MSN 3, s. 60
KSN 5, s. 28
Wurzbach 7, s. 319–320
BL 1, s. 529
Čáňová, s. 28
M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 97–98
J. Croÿ, Královéhradečtí biskupové a jejich rezidence, 2014, s. 185–205.

Prameny

V. Petera, Géniové Církve i vlasti 2 (rkp. v knihovně KTF UK, Praha), dostupné též z: http://www.cdct.cz/petera/data/dil.II/pet.221.jpeg (stav k 21. 6. 2018)
SOA, Litoměřice, matrika N, O, Z pro vsi Krbice, Málkov, Naší, Zásada, 1771–1784, sign. 82/2, s. 42.

Reference