HLAVINKA Vincenc 1862–1934

	Vincenc HLAVINKA
	;
Datum narození	5. 4. 1862
Místo narození	Vincencov (u Prostějova)
Datum úmrtí	25. 2. 1934
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Stavař‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 655–656. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47444

HLAVINKA, Vincenc, * 5. 4. 1862 Vincencov (u Prostějova) † 25. 2. 1934 Brno, hydrolog, pedagog

Syn Ignáce H. a Anny, roz. Koudelkové. Po maturitě na české vyšší reálce v Prostějově (1882) absolvoval odbor kulturního inženýrství na Vysoké škole zemědělské ve Vídni (k. k. Hochschule für Bodencultur). 1887–88 byl zaměstnán jako inženýr u technické kanceláře Zemědělské rady pro Čechy v Praze. 1888 odešel do Chorvatska, kde pracoval pro Státní stavební radu v Záhřebu. Projektoval odvodnění močálovitých ploch, vodojemy, promýšlel možnosti využití vodní síly řeky Sávy, pracoval na výstavbě vodovodu ve městě Gospić, plánoval meliorační práce v záplavových oblastech v údolí řeky Gacky a okolí Vinkovců, Županji a Sremské Mitrovici. 1896 byl jmenován stálým státním úředníkem a v župě Bjelovar-Križevci se věnoval pozemním, silničním, vodním stavbám a regulaci řeky Glogovica.

Od 1891 byl členem Společnosti inženýrů a architektů v Chorvatsku a Slavonii a uspořádal knihovnu společnosti. 1899 byl jmenován profesorem geodézie a inženýrských věd na nově zřízené Lesnické akademii v Križevcích. Vyučoval zemědělskou (kulturní) techniku včetně vodního hospodářství, silničních staveb, zeměměřictví, kresby lesních plánů a lesnických staveb. Výuku doplňoval praxí studentů, např. při výstavbě silnic v lesích v oblasti města Ogulin a lesní železnice Staro Petrovo Selo – Tisovac – Babja gora v lesích v oblasti Gradiška ve Slavonii. Byl předsedou komise pro státní zkoušky geodetického kurzu (1911) a představeným lesnické akademie (1910/11). Již 1903 byl pověřen, aby předložil návrh na založení techniky v Záhřebu (vznikla až 1919). H. se 1911 vrátil do vlasti a byl jmenován mimořádným profesorem (řádným od 1917) meliorací, vodárenství a zřizování městských stok na ČVŠT v Brně. Tam na odboru kulturního inženýrství vybudoval ústav, který vedl, a pracoval také jako děkan odborů kulturního inženýrství (1912/13), stavebního inženýrství (1916/17) a inženýrského stavitelství (1929/30) či rektor (1919/20). Během působení na škole vypracoval mj. projekty kanalizace města Třebíče, městského vodovodu v Ostravě, průmyslového vodovodu pro firmu Baťa Zlín, vodovodu pro hotel na Radhošti, čistíren odpadních vod z cukrovarů, celulózek, koželužen ad.

Odborné příspěvky zveřejňoval např. v Agramer Zeitung, Viesti (Vijesti) Družtva inžinira i arhitekta u Hrvatskoj i Slavoniji, kde byl členem redakce, nebo v časopisech Šumarski list a Jutarnji list. 1903 se podílel na knize k 25. výročí Společnosti inženýrů a architektů Chorvatska a Slavonie. V českých zemích publikoval v Technickém obzoru, Věstníku pro vodní hospodářství, VČAZ, ve Venkovu a Lidových novinách.

Po návratu do Brna založil spolek Československo-jihoslovanská liga a 1922–33 mu předsedal. Přičinil se o vznik Jihoslovanské koleje v Srbské ulici v Brně a jeho zásluhou jihoslovanští studenti platili taxy a školné jako vysokoškoláci českoslovenští. Zasloužil se též o navázání styků s Chorvaty žijícími v jihomoravské Jevišovce (tehdy Frélichov), Dobrém Poli a v Novém Přerově. Za celoživotní práci pro československo-jihoslovanské sblížení byl 1931 vyznamenán Řádem svatého Sávy III. stupně. Byl členem Masarykovy akademie práce, ČAZ, Spolku Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně, předsedal Mense akademické českých vysokých škol brněnských a byl prohlášen čestným členem Akademického spolku Jugoslavija. Oženil se v Senji s Chorvatkou Annou, roz. Mladincovou (1872–1940), která v Brně pracovala ve spolcích (1928–36 předsedala Vesně).

Kateřina Kolářová

Dílo

výběr: Spomen knjiga društva inženjera i architekta, Zagreb 1903; Reambulacija međa na osnovu katastralnih mapa, in: Šumarski list 1906, s. 26–36; Zásobování velkého Brna pitnou a užitkovou vodou, 1923; Organisace ochrany a zachování přírodních památek, 1923; Željeznička veza pristaništa Kvarnera s osobitim obzirom na željeznicu Senj – Otočac – Plitvička jezera – Bihać, Senj 1927; skripta: Vodno graditeljstvo, Zagreb 1907; Geodezija 1–3, tamtéž 1911; Nauka o melioracích, úpravách toků a hrazení bystřin 1–3, 1927–1928.

Literatura

Đ. Nenadić, Prof. Ing. Vinko H., in: Šumarski list 56, 1932, s. 489–491
J. Zavadil, Prof. Ing. V. H. sedmdesátníkem, in: Věstník pro vodní hospodářství 11, 1932, č. 3, s. 41–43
I. Esih, Ing. V. H., In memoriam bivšem profesoru Šumarske akademije, in: Jutarnji list 23, 1934, č. 2, s. 12
Đ. Nenadić, Delovanje Prof. Ing. V. H. u Hrvatskoj, in: Čehoslovačko-jugoslavenska revija [Beograd] 4 ,1934, č. 2, s. 32–34
– xxx, Prof. Ing. Vinko H., in: Šumarski list 58, 1934, č. 3, s. 125
Z. Kolšek, Ing. V. H., prof. češke tehnike, častni član A. D. ‚Jugoslavija‘ v Brnu, in: Akademsko društvo Jugoslavija 1909–1934, 1934, s. 5–7
Šumarska nastava u Hrvatskoj 1860–1960, Zagreb 1963, s. 111
Šumarska enciklopedija 2, Z. Potočić (ed.), Zagreb 1983, s. 62
O. Piškorić, Ing. Vinko H., profesor Šumarske akademije u Zagrebu, in: Šumarski list 118, 1994, č. 7–8, s. 253–257
Sto godina sveučilišne šumarske nastave u Hrvatskoj, Zagreb 1998, s. 62, 310
Hrvatski biografski leksikon 5, T. Macan (ed.), tamtéž 2002, s. 589–590
K. Kolářová, V. Vinko H., njegova važnost za hrvatsku geodeziju i čehoslovačko-hrvatske veze, in: Kartografija i geoinformacije [Zagreb] 19, 2020, č. 33, s. 79–93
táž, V. H. a jeho význam pro chorvatskou geodézii a československo-chorvatské vztahy, in: Geodetický a kartografický obzor 67/109, 2021, č. 3, s. 51–58 (dostupné z: https://egako.eu/wp-content/uploads/2021/03/gako_2021_03.pdf)
cs.wikipedia.org
https://encyklopedie.brna.cz (se soupisem literatury a pramenů, vše stav k 7. 4. 2021).

Prameny

Archiv VUT, Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. H 5
MZA, Brno, sbírka matrik, řkt. f. ú. Horní Otaslavice, matrika nar. (1847–1905), sign. 8916, fol. 23
fond B 26, spolkový spis brněnského odboru Československo-jihoslovanské ligy, kart. 2657, č. j. 3752/41, II. výroční zpráva za rok 1931.

Reference