HÁLA Vlastimil 1924–1985
| Vlastimil HÁLA | |
| Datum narození | 7. 7. 1924 |
|---|---|
| Místo narození | Souš (Most) |
| Datum úmrtí | 29. 7. 1985 |
| Místo úmrtí | Vysoký Újezd (u Slap) |
| Povolání |
Hudební skladatel Hudební interpret |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 115. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48198 |
HÁLA, Vlastimil, * 7. 7. 1924 Souš (Most), † 29. 7. 1985 Vysoký Újezd (u Slap), trumpetista, hudební skladatel, aranžér, režisér
Bratr klavíristy a skladatele Kamila H. (* 1. 8. 1931 Most, † 28. 10. 2014 Praha). Reálné gymnázium začal H. navštěvovat v Mostě, po odtržení Sudet přešel na stejnou školu v Praze na Smíchově, maturoval na obchodní akademii; nastoupil do továrny Walter v Jinonicích (Praha). Souběžně absolvoval jazzové kurzy Unie hudebníků a jako trumpetista hrál v různých souborech, od 1945 ve Swing Stars a 1947–64 v orchestru K. Vlacha. Pro tento orchestr začal též aranžovat i komponovat. Skladbu studoval soukromě u J. Rychlíka a J. Felda (1948 až 56) a na Royal Academy of Music v Londýně (1957). Často tvořil pro Jazzový orchestr Československého rozhlasu a jeho skladby byly hojně uváděny na celostátních skladatelských přehlídkách. 1964–84 pracoval v Československém rozhlasu jako hudební režisér. Současně působil jako člen vedení Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (vedl jeho jazzovou sekci) a byl veřejně činný jako člen odborných komisí, porot ad. Získal řadu ocenění a za celoživotní působení mu byl 1984 udělen titul zasloužilý umělec. Byl pohřben v Praze-Motole.
Z jeho orchestrálních skladeb zaujaly zejména Páteční boogie, Pozdrav orchestru, Pepř a sůl, Den a noc v Havaně, Rapsódie in memoriam Jaroslava Ježka či Rudolfovo číslo, z písní Píseň o čase, Páni rodičové, Dáme si do bytu či Dobrý den, pane Maupassant. Spolupracoval s textaři Z. Borovcem, J. Fikejzovou, V. Dvořákem, I. Fischerem; písně na gramofonové desky nahrávali přední zpěváci. Komponoval i scénickou hudbu, například pro divadlo ABC (Charleyova teta, Helenka je ráda), a podílel se na řadě filmů, z nichž k nejúspěšnějším patřily Limonádový Joe (1964), Starci na chmelu (1964) a Dáma na kolejích (1966). Samostatně napsal hudbu ke snímkům Zabil jsem Einsteina, pánové! (1969) nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970). S J. Bažantem a J. Maláskem vytvořil hudbu k televiznímu seriálu Pan Tau (1970). Své autorské i aranžérské zkušenosti shrnul v příručce Základy aranžování moderní populární hudby (1980).
Mojmír Sobotka
Literatura
- Č. Gardavský a kol., Skladatelé dneška, 1961, s. 80
- HS 1, s. 392
- L. Dorůžka – I. Poledňák, Československý jazz, 1967, passim
- N. Dlouhá, V. H. – od swingu k hudbě zítřka, in: Melodie 17, 1979, č. 1, s. 16
- Čeští skladatelé současnosti, A. Martínková (ed.), 1985, s. 89–90
- MČE 2, s. 701
- EJ, s. 173–174
- J. Kotek, Kronika české synkopy 2, 1990, passim
- týž, Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918–1968), 1998, passim
- Tomeš 1, s. 404
- http://www.czechmusic.org (stav k 15. 4. 2017).
Reference