HORNA Miloš 1897–1958

	Miloš HORNA
Datum narození	18. 1. 1897
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	8. 11. 1958
Místo úmrtí	Valdice (u Jičína)
Povolání	Ekonom nebo statistik‎; Finančník nebo pojišťovák‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 76–77. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53337

HORNA, Miloš, * 18. 1. 1897 Praha, † 8. 11. 1958 Valdice (u Jičína), národohospodář, pedagog, publicista

Syn učitele hudby Ignáce H. a Běly, roz. Polákové. 1915 maturoval na smíchovském klasickém gymnáziu a narukoval do první světové války, 1916 přešel ruskou frontu a 1920 se vrátil do vlasti jako ruský legionář (kpt. v záloze). Zapsal se ke studiu na ČVUT v Praze, kde 1920–23 navštěvoval Vysokou školu obchodní (VŠO), po jejím ukončení se stal asistentem Jaroslava Šlemra na katedře soukromé ekonomiky. Koncem 1923 nastoupil do revizního odboru ministerstva financí, později přešel na devizové povolovací oddělení Národní banky československé. V polovině dvacátých let přestoupil do jejího studijního oddělení vedeného národohospodářem Antonínem Baschem a 1933 se stal náměstkem přednosty. Po odchodu Basche do čela Spolku pro chemickou a hutní výrobu H. od února 1934 do dubna 1943 studijní oddělení vedl. Toto období mělo v jeho životě klíčový význam, neboť v té době se detailně seznámil s problematikou mezinárodního platebního styku. V monetární problematice se zařadil k uznávaným teoretikům a v praxi k jejím osvědčeným znalcům respektovaným doma i v zahraničí. Účastnil se za ČSR jednání o clearingových úpravách platebního styku s Rumunskem a Itálií. 1935 obdržel H. od rumunského krále Karla II. vyznamenání Meritul Comercial I. třídy a 1936 Řád rumunské hvězdy III. třídy. 1937 ho italský král jmenoval důstojníkem Řádu italské koruny. H. se stal členem československo-rumunské a československo-italské obchodní komory a 1938 zástupcem ČSR pro finanční záležitosti v hospodářské radě Malé dohody.

Jako vůbec první český kandidát se na VŠO v Praze podrobil rigoróznímu řízení podle nového rigorózního řádu. 1935 byl promován doktorem obchodních věd (RCDr.) na základě disertační práce Pozorování konjunktury v Československu. Řadil se k představitelům brněnské ekonomické školy, jeho teoretické názory byly ovlivněny učením Karla Engliše. Své poznatky uveřejňoval v odborných časopisech a v denním tisku, včetně zahraničního (zejména v rumunském a francouzském). Autorskými hesly přispíval do Naučného slovníku aktualit. Pro pražské filmové ateliéry AB napsal libreto naučného filmu Zdravé peníze, zdravé hospodářství. 1938 byl členem redakčního kruhu časopisu Obzor národohospodářský, členem výboru Československé národohospodářské společnosti, Československé společnosti pro studium podnikového hospodářství, Masarykovy akademie práce, Slovanského ústavu či Průmyslové jednoty.

Jeho slibnou kariéru narušila druhá světová válka. 1943 byl jako politicky nespolehlivý ruský legionář dán do předčasné výslužby. Přijal nabízené místo ředitele národohospodářského oddělení Studijního ústavu firmy Baťa, a. s., ve Zlíně, kde působil od 1943 do osvobození. V květnu 1945 se vrátil jako náměstek vrchního ředitele do Národní banky. 1947 mu potvrdil ministr školství a osvěty udělení venia docendi pro národní hospodářství na VŠO, kde zasedal jako člen zkušební komise pro I. a II. státní zkoušku pro obor národní hospodářství a finanční vědy. Stal se také členem zkušební komise pro učitelství na obchodních školách v Praze. Po únorovém převratu 1948 mu byl anulován titul náměstka bankovního ředitele, čerpal čtyřtýdenní zdravotní dovolenou, od dubna nastoupil na tříměsíční placenou dovolenou a k 1. červenci byl poslán do výslužby. 1949 následovalo odsouzení ke dvěma rokům nucených prací, které vykonával ve Svatém Janu pod Skalou na Berounsku. 1950 byl znovu zatčen a ve vykonstruovaném procesu, v němž H. a další pracovníci Národní banky čelili obvinění za hospodářské obtíže státu v poúnorovém období, byl odsouzen k patnáctiletému vězení za velezradu a špionáž. Trest si odpykával ve Valdicích, zemřel ve vězeňské nemocnici. Od 1996 je před vstupem do věznice umístěna pamětní deska zaměstnancům Národní banky československé vězněným v období 1948–64. H. se dvakrát oženil. Poprvé s Amálií Kabeláčovou (* 24. 11. 1900, † 15. 7. 1935), jeho druhou manželkou se 1937 stala Ing. Marie Petříková (* 4. 5. 1910), s níž měl dcery Denisu (* 1940) a Theu (* 1948).

Jaroslav Krameš

Dílo

výběr: Nové směry v obchodní politice. Hospodářský nacionalism – clearing – kompensace (s J. Mayerem a A. Šourkem), 1935 (německy jako: Neue Wege der Handelspolitik…, 1936); Mezinárodní situace měnová, 1937; Cyklus přednášek o exportu, 1937; Aktuelní úkoly podnikového bilancování, 1940; Problém stálé měny, 1941; Sbírka přednášek pořádaných Českou společností národohospodářskou, 1940–1941; Měnová politika se zvláštním zřetelem k středoevropským měnovým poměrům, 1945; Problém měny v solidarismu, 1946; Souběžná měna a problém černých cen, 1948.

Literatura

ČBS, s. 229
Tomeš 1, s. 501
Omen, H., in: Hospodářský rozhled 8. 10. 1936
Dr. Ing. M. H., in: Die Wirtschaft. Wochenschrift für Industrie, Handel und Landwirtschaft 1. 1. 1937
F. Vencovský, Dějiny českého ekonomického myšlení do roku 1948, 1997, s. 156, 241–244, 380
A. Doležalová, Czech Economic Thought, London 2018, s. 87, 115.

Prameny

Archiv ČNB, Praha, 1732/3 doc. Ing. RCDr. M. H, ředitel studijního oddělení, osobní fond B6 R1 P3 K15.

Reference