GANGL Josef 1868–1916

	Josef GANGL
	Portrét ; Hrob Josefa Gangla ve Vídni ;
Datum narození	25. 8. 1868
Místo narození	Benešov nad Černou
Datum úmrtí	6. 9. 1916
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 561–562. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/59931

GANGL, Josef, * 25. 8. 1868 Benešov nad Černou, † 6. 9. 1916 Vídeň (Rakousko), herec, spisovatel

Dnes téměř zapomenutý pošumavský spisovatel pocházel z početné rodiny rolníka a hostinského, která žila v hmotném nedostatku. Nadaný syn sice odešel na středoškolská studia do Českých Budějovic, ale již po roce se musel vrátit domů a převzít živnost za nemocného otce, po jehož smrti se rodina postupně propadala do stále větší bídy. G. se 1899 oženil, manželství se však záhy rozpadlo; nešťastný svazek zanechal stopy v G. literární tvorbě. 1903 s matkou opustil rodný dům a odešel do Vídně, kde se chtěl věnovat divadlu a psát. Ani tam se však nevymanil z chudoby. Získal angažmá v Raimund Theater (jako herec používal jméno Götz-Gangl), byl však obsazován jen do epizodních rolí, 1908 se vzdal i divadla a rozhodl se živit jen literaturou.

Od 1904 začal uveřejňovat básně i rozsáhlejší prózy v pražském měsíčníku Deutsche Arbeit, který redigoval jeho příznivec, germanista A. Sauer. Dosud málo známý autor vstoupil do povědomí širší veřejnosti lidovými povídkami, novelami a romány z prostředí rodného Novohradska, v nichž se odrážely nejen stesk po domově, ale i hluboké sociální cítění a náboženské sklony. Začaly vycházet i samostatně péčí českobudějovického německého spolku Deutscher Böhmerwaldbund a nakladatelství J. Habbela v Řezně. Díla byla obrazem G. rozpolcené osobnosti, kterou osudově poznamenal vlastní hořký životní úděl. Vrcholem literární tvorby se stal autobiografický román Der letzte Baum (vycházel zprvu časopisecky, 1908 vydán knižně), v němž autor zachytil úpadek vlastního rodu. G. patřil sice (zvláště ve třicátých letech 20. století) vedle A. Stiftera ke známým německým šumavským spisovatelům, ale po smrti postupně upadl v zapomnění. Ve Vídni nese jeho jméno ulice ve 13. okrese a na domě, kde bydlel, ho připomíná pamětní deska.

Marie Makariusová

Dílo

výběr: Geschichten aus dem Böhmerwald, 1894; Die ihn liebten, Berlin 1907; Am Ende der Welt und andere Geschichten aus dem Böhmerwalde, Berlin 1907; Die deutsche Himmelsmutter, Regensburg 1909; Die Wunderflur und andere Geschichten, tamtéž 1911; Mein Berg, tamtéž 1912; Mein Amsellied und andere Erzählungen, Leipzig 1913; Markus der Tor, Regensburg 1913; Mutters Bett, Saarlouis 1916; Das Schwabenhaus im Buchenland, Saarlouis 1916; Das Glück im Bettelsack, Trier 1940; Der zertrümmerte Pflug, Freiburg 1942.

Literatura

Sudetendeutsche Lebensbilder 2, E. Gierach (ed.), 1930, s. 125–130 B. Lahm, Der Böhmerwalddichter J. G., 1937 (Diss., Wien, se soupisem díla a literatury)
A. Großschopf, J. G., ein Lebensbild und das bäuerliche Volkstum in seinen Werken, 1941 (disertační práce, FF Německé Univerzity, Praha)
ÖBL 1, s. 400
Czeike 2, s. 459
BL 1, s. 415
J. Záloha, Der vergessene Schriftsteller J. G., in: Znovuobjevená Šumava, V. Maidl (ed.), 1996, rejstřík
http://www.kohoutikriz.org/data/w_wilbe.php (stav k 23. 2. 2016)
http://www.kohoutikriz.org/data/w_gangl.php (stav k 20. 1. 2016).

Reference