ABRAHAM ben Avigdor ?1480–1542

	Avigdor ABRAHAM ben
Datum narození	okolo 1480
Místo narození
Datum úmrtí	7. 10. 1542
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎; Náboženský publicista‎; Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 24. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/82367

ABRAHAM ben Avigdor (též ABRAHAM syn Viktorinův, Mistr ABRAHAM), * kolem 1480 ?, † 7. 10. 1542 Praha, rabín a rabínský autor

Dvacet let zastával v Praze funkci rabína a představeného talmudistické akademie (ješívy). Sepsal poznámky k náboženskoprávnímu (halachickému) spisu Tur, oddílu Orach chajim od Jakoba ben Ašera, které se staly součástí pražského vydání tohoto spisu připraveného 1540 první pražskou hebrejskou gersonidovsko-katzovskou knihtiskárnou. Stal se tak prvním autorem spojeným s tiskárnou, která sehrála významnou roli v duchovním a kulturním životě židů, zejména v době ohrožení samotné existence místní židovské obce v letech 1541 a 1557. Ve stejné době byly v Augsburgu vytištěny jeho poznámky ke všem čtyřem dílům uvedeného kodexu ve výběru A. žáka Jakoba ben Barucha. Podle spisů Devek tov od Šimona ben Jicchaka ha-Leviho (Krakov 1590, č. 58), Minchat Jehuda od Jehudy Löba ben Ovadji Eulenburga (1609) a Cemach David (1592) od Davida Ganse sepsal superkomentář k Rašiho komentáři k bibli. Jeho rozhodnutí v halachických záležitostech citovali rabínští autoři Moše Isserles a Joel Sirkes. Někdy je A. připisována liturgická skladba ke dni smíření (Jom kipur) polského (aškenázského) ritu Ana Elokej Avraham, inspirovaná vypovězením židů z Čech 1541. Tiskem vyšla 1590 v Praze ve sbírce Selichot. Je pokládán i za autora modlitební knihy a sborníku svátečních modliteb v Praze tehdy obvyklého aškenázského ritu, které byly vydány ve dvou svazcích v letech 1549–50. A. byl činný i ve veřejných záležitostech. Spolu s Josefem z Rosheimu sestavil 1534 memorandum o 23 článcích, které mělo urovnat rozbroje ve vedení pražské židovské obce. Obsah článků je dnes neznámý, protože memorandum se nedochovalo.

Bedřich Nosek

Literatura

Benjacob, Ocar ha-sefarim 207
Landshut, Ammude ha-avoda 2
L. Zunz, Literaturgeschichte der syngogalen Poesie 390
týž, Synagogale Poesie 57 Michael, Or ha-chajim, č. 31, 32
Gal Ed. Grabsteininschriften des Prager isr. alten Friedhofs mit biographischen Notizen ed. von Koppelmann Lieben, 1856, č. 121, s. 57n. (hebrejský text náhrobku)
Kaufmann zu Hock, Die Familien Prags, s. 396n.
Davidson, Ocar ha-šira ve-ha-pijut 6111
O. Muneles – M. Vilímková, Starý židovský hřbitov v Praze, 1955, s. 202n., č. 44 (hebrejský text náhrobku, údaje o pramenech textu, překlad do češtiny, prameny, literatura)
O. Muneles, Die Rabbiner der Altneuschul, in: Judaica Bohemiae 5, s. 99n., 1969
týž, Die hebräische Literatur auf dem Boden der ČSSR, in: Judaica Bohemiae 5, s. 115n., 1969, BJB s. 1
M. Vilímková, Židovské město pražské, 1990, s. 83n., 91.

Reference