AMBROŽ z Hradce †1438(9)

AMBROŽ z Hradce
Narození	?
Úmrtí	[[Kategorie: Úmrtí ]]
Místo úmrtí	Kolín
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 77-78
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39242

AMBROŽ z Hradce Králové, * ?, † 16. 10. 1438(9) Kolín, husitský radikální kněz

Původ, stejně jako život A. do 1419 je neznámý. Podle některých interpretací se jeho jméno vyskytuje poprvé v protihusitské anonymní skladbě Sermones ad Bohemos z roku 1417. 1419 zastával úřad faráře u sv. Ducha v Hradci Králové. Při bouřích, které vypukly po smrti krále Václava IV., se postavil na stranu radikálů a byl z Hradce Králové královnou Žofií vypovězen. Od podzimu 1419 organizoval poutě na horu Oreb u Třebechovic, kde se později formovalo Orebské bratrstvo. V témže roce byl přítomen při nepokojích koncem října a začátkem listopadu v Praze a vystoupil na scénu stejně jako Jan Žižka. Hradec Králové zatím dobyl císař Zikmund při první křížové výpravě proti Čechům, započaté 17. 3. 1420 ve Vratislavi. Zikmund se chystal na dobytí Prahy a nechal v Hradci jen malou posádku; A. se podařilo spolu s Orebským bratrstvem a s některými pány podobojí dobýt 26. 6. 1420 Hradec Králové, který se pak stal jeho sídlem až do 1437. V květnu 1421 se A. postavil proti míru se Slezany, kteří vtrhli do Čech, a obvinil Čeňka z Vartemberka ze zrady. V červnu se zúčastnil čáslavského sněmu, který vypověděl poslušnost králi Zikmundovi. V létě 1422 se dostal do konfliktu se Zikmundem Korybutovičem a jeho postavení v Hradci bylo otřeseno. Odchod Korybutovičův ze země však znamenal opětné posílení A. postavení. V té době dochází k jeho sblížení s Janem Žižkou. Hrál zřejmě důležitou roli při založení nové obce vojsk polem pracujících – Menšího Tábora. Podílel se patrně na vzniku Žižkova vojenského řádu. Jediná písemná památka, která se od něho zachovala, je dopis Janu Žižkovi z 22. 11. 1423, kde spolu s Jankem Hvězdou varuje Žižku před nájemným vrahem. Podle svědectví Starých letopisů českých byl A. spoluiniciátorem Žižkova pohřbení v kostele sv. Ducha v Hradci Králové. 1424–33 vystupoval veřejně pouze příležitostně. V červnu 1433 byl na pražském sněmu zvolen, aby spolu s Janem Rokycanou, Petrem Paynem, Prokopem Holým, Mikulášem Biskupcem a Oldřichem ze Znojma hájil proti delegátům basilejského koncilu čtyři pražské články. Po bitvě u Lipan (1434) se k němu do Hradce uchýlil pražský radikální kněz, nástupce Jana Želivského Jakub Vlk. A. se postavil proti přijetí Zikmunda za českého krále. Pod jeho vedením vzdoroval i Hradec Králové, který padl až zradou městského hejtmana Zdislava Mnicha 4. 3. 1437. Kněz A. se pokusil o útěk, zlomil si však nohu a byl spolu s Jakubem Vlkem uvězněn. Zbytek života snad prožil u Bedřicha ze Strážnice v Kolíně. O posledních měsících života a místě A. pohřbení nejsou bezpečné zprávy. Podle některých pramenů zemřel 1438 a byl pohřben v Jaroměři, podle jiných 16. 10. 1439 v Kolíně. Přestože se o knězi A. zachovalo málo zpráv, byl bezpochyby významnou osobností husitských Čech.

L: R. Urbánek, Věk poděbradský 1, 1915 passim; J. B. Čapek, K vývoji a problematice bratrstva Orebského, in: JSH 35, 1966, s. 92n.; P. Čornej, Velké dějiny zemí Koruny české 5, 1402–1437, 2000; A. Molnár, Žižkův kněz, in: Kostnické jiskry 1988, č. 26–31; J. B. Lášek, Kněz A. a východočeské husitství, Hradec a Oreb, in: Theologická revue Husitské teologické fakulty UK 70, 1999, č. 4, s. 45n.; F. M. Bartoš, Husitská revoluce 1–2, 1965–66; H. Kaminsky, A History of the Hussite Revolution, Berkeley 1967; F. G. Heymann, John Žižka and the Hussite Revolution, New York 1969 (2. vyd.).

P: Vavřinec z Březové, Husitská kronika – Píseň o vítězství u Domažlic, 1979; Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527, in: Dílo Fr. Palackého 2, 1941; Staré letopisy české. Z vratislavského rukopisu novočeským pravopisem ed. F. Šimek, 1937; Staré letopisy české (Křižovnický rukopis), ed. F. Šimek – M. Kaňák, 1959; Ze starých letopisů českých. Ze staročeského originálu převedli J. Porák a J. Kašpar, 1980; Listy bratra Jana a Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi. Připravil a překlady opatřil F. M. Bartoš, 1949.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Blahoslav Lášek